Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

tharsis_moc_203.jpg
Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.

Poslední odhady dnes naznačují, že větší vulkanická činnost mohla na Marsu existovat ještě před jedním až dvaceti miliony let. Získaná data je však potřeba ještě překontrolovat a upřesnit.

Je to zásadní změna, protože data získaná předchozími kosmickými sondami naznačovala, že sopečná činnost na planetě ustala už před 500 a ž 600 miliony let. Ve světle nových zjištění však někteří vědci dokonce přemýšlí o tom, že by Mars mohl být, v omezeném rozsahu, sopečně aktivní i dnes.

Jeden z nich, Agustin Chicarro, zúčastněný na projektu Mars Express, se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že by to musela být velká náhoda, aby právě teď už na Marsu nebyl žádný aktivní vulkán.

Doba od poslední sopečné aktivity je odvozována z rozboru snímků kamery s vysokým rozlišením (HRSC). Na nich jsou identifikovány a počítány vulkanické krátery, spojené s krátery vzniklými dopadem meteoritu. Je to již téměř klasická metoda, široce užívaná planetology k odhadu stáří povrchu.

Předpokládá se, že čím více je kráterů na povrchu, tím je tento povrch starší a naopak. Absolutně to však platí jen na tělesech bez atmosféry. Na Marsu, přeci jen funguje eroze, zejména větrná a může také docházet k zakrývání detailů prašnými bouřemi.

Za jeden z posledních aktivních vulkánů na Marsu se pokládá mohutný Olympus Mons a tři další obrovské vulkány v oblasti Tharsis. Jedná se o Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons, souhrnně nazývané jako Tharsis Montes (na snímku).

Doktor Chicarro k otázce možnosti současné sopečné činnosti na Marsu poznamenává, "jestliže sopečná činnost existuje, neznamená to, že musíme právě teď vidět velké sopečné erupce. Pokud říkáme, že poslední velká sopečná erupce nastala jen před několika miliony let, pak se to může stát znovu - nebo taky ne. Může ale existovat mnoho malých sopek, které jsou ještě aktivní. Právě teď, však předpokládáme spíše jen hydrotermální aktivitu, než skutečnou sopečnou činnost."

Vědci se domnívají, že na Marsu skutečně mohou existovat hydrotermální systémy nebo jen prameny horké vody podobné pozemským horkým pramenům. Jejich existence by v konečném důsledku mohla také znamenat, že existence života na rudé planetě je o něco více pravděpodobná, říká doktor Chicarro. "Na naší vlastní planetě, jsou dnes horkovodní systémy domovem teplomilných mikrobů a kdysi dávno mohly být oporou vznikajícího života." Nick Hoffman u Univerzity v Melbourne, pak předpokládá, že tak zvané ledové věže by mohly být formou horkovodních výlevů na Marsu. V podobných útvarech na Zemi, v Antarktidě, přežívají mikrobiální životní formy. Proč by nemohly i na Marsu?

Zdroj: BBC News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Urán pri Plejádach

Ohnisko 200 mm, expozícia 15 s, clona 7,1, ISO 1600.

Další informace »