Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Oba nové měsíce jsou poměrně malé - jejich průměry se odhadují na 3 a 4 km. Jejich dráhy leží ve vzdálenostech 194 000 a 211 000 km od středu planety, tj. mezi drahami dříve objevených měsíců Mimas a Enceladus. Nově objevené měsíce obdržely "pro pořádek" předběžná označení S/2004 S1 a S/2004 S2. První z nich (S/2004 S1) byl zaregistrován již na jedné fotografii, kterou před 23 roky, v srpnu 1981, pořídila kosmická sonda Voyager 2. Při studiu fotografií v roce 1995 objevil S. P. Synnott "stopu" do té doby neznámého měsíce, který obdržel předběžné označení S/1981 S14. Jeho přesnou dráhu se však nepodařilo určit a proto nebyl zapsán do seznamu měsíců Saturna.
Donedávna známé nejmenší měsíce Saturna měly průměry kolem 20 km. Astronomové předpokládají, že podobných malých měsíců jako S/2004 S1 a S/2004 S2 bude během následujících roků objeveno pomocí sondy Cassini ještě několik. Předpokládá se, že by mohly kolem planety Saturn obíhat například v mezerách mezi jednotlivými prstenci nebo v okolí úzkého prstence F.
Nové měsíce Saturna byly objeveny na fotografiích, které sonda Cassini pořídila 1. 6. 2004 ze vzdálenosti 16,5 miliónu km od planety (tedy ještě před navedením na oběžnou dráhu). Poloha měsíce S/2004 S2 je na připojeném obrázku vyznačena bílým rámečkem.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.