Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Oba nové měsíce jsou poměrně malé - jejich průměry se odhadují na 3 a 4 km. Jejich dráhy leží ve vzdálenostech 194 000 a 211 000 km od středu planety, tj. mezi drahami dříve objevených měsíců Mimas a Enceladus. Nově objevené měsíce obdržely "pro pořádek" předběžná označení S/2004 S1 a S/2004 S2. První z nich (S/2004 S1) byl zaregistrován již na jedné fotografii, kterou před 23 roky, v srpnu 1981, pořídila kosmická sonda Voyager 2. Při studiu fotografií v roce 1995 objevil S. P. Synnott "stopu" do té doby neznámého měsíce, který obdržel předběžné označení S/1981 S14. Jeho přesnou dráhu se však nepodařilo určit a proto nebyl zapsán do seznamu měsíců Saturna.
Donedávna známé nejmenší měsíce Saturna měly průměry kolem 20 km. Astronomové předpokládají, že podobných malých měsíců jako S/2004 S1 a S/2004 S2 bude během následujících roků objeveno pomocí sondy Cassini ještě několik. Předpokládá se, že by mohly kolem planety Saturn obíhat například v mezerách mezi jednotlivými prstenci nebo v okolí úzkého prstence F.
Nové měsíce Saturna byly objeveny na fotografiích, které sonda Cassini pořídila 1. 6. 2004 ze vzdálenosti 16,5 miliónu km od planety (tedy ještě před navedením na oběžnou dráhu). Poloha měsíce S/2004 S2 je na připojeném obrázku vyznačena bílým rámečkem.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.