Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Purpurová mlha Titanu

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.

Zahalený purpurovou stratosférickou mlhou, tak vypadá Titan na snímku z prvního významného přiblížení sondy Cassini. Ukazuje dvě tenké mlhové vrstvy, z nichž vnější je od zbytku atmosféry jako by oddělená a plující vysoko v atmosféře. Je tak tenká, že je viditelná pouze na okraji srpku měsíce a jen za použití úzkopásmového filtru citlivého na vlnové délky ultrafialového světla, se středem na vlnové délce 338 nanometrů. Obraz je zpracován ve falešných barvách. Oblačná koule Titanu je zbarvena bledou oranžovou barvou, která odpovídá tomu, jak bychom ji viděli očima, ale obě hlavní vrstvy atmosférické mlhy a tenký předěl mezi nimi byly zvýrazněny jasem, kontrastem i purpurovou barvou, aby se zlepšila jejich viditelnost (zvětšete si obrázek).

Nejlepší pozorovatelnosti oddělené vrstvy bylo dosaženo v ultrafialovém světle, protože malé částečky mlhy, které tvoří tuto část horní atmosféry Titanu, rozptylují krátké vlnové délky efektivně více než delší vlnové rozsahy viditelného nebo infračerveného světla.

Obraz odhaluje klíčové kroky ve formování a vývoji Titanovy mlžné obálky. Proces začíná už ve vysoké atmosféře, ve výškách nad 400 kilometrů, kde ultrafialové záření rozkládá metan a dusíkaté molekuly. Produkty rozkladu pak spolu nejspíše znovu reagují a tvoří komplexnější organické molekuly obsahujících uhlík, vodík a dusík, které se mohou spojit a tvořit velmi malé částečky pozorované jako mlha. Nižší část oddělené mlhové vrstvy asi jen 120 kilometrů nad povrchem a je mnohem hustší.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou 3. června 2004, ze vzdálenosti asi 789.000 kilometrů od Titanu, když Slunce, Cassini a Titan svítali úhel 114 stupňů. Rozlišení je 4,7 kilometrů na pixel.

Pro více informací o misi Cassini- Huygens, získáte na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://ciclops.org/.
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »