Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Purpurová mlha Titanu

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.

Zahalený purpurovou stratosférickou mlhou, tak vypadá Titan na snímku z prvního významného přiblížení sondy Cassini. Ukazuje dvě tenké mlhové vrstvy, z nichž vnější je od zbytku atmosféry jako by oddělená a plující vysoko v atmosféře. Je tak tenká, že je viditelná pouze na okraji srpku měsíce a jen za použití úzkopásmového filtru citlivého na vlnové délky ultrafialového světla, se středem na vlnové délce 338 nanometrů. Obraz je zpracován ve falešných barvách. Oblačná koule Titanu je zbarvena bledou oranžovou barvou, která odpovídá tomu, jak bychom ji viděli očima, ale obě hlavní vrstvy atmosférické mlhy a tenký předěl mezi nimi byly zvýrazněny jasem, kontrastem i purpurovou barvou, aby se zlepšila jejich viditelnost (zvětšete si obrázek).

Nejlepší pozorovatelnosti oddělené vrstvy bylo dosaženo v ultrafialovém světle, protože malé částečky mlhy, které tvoří tuto část horní atmosféry Titanu, rozptylují krátké vlnové délky efektivně více než delší vlnové rozsahy viditelného nebo infračerveného světla.

Obraz odhaluje klíčové kroky ve formování a vývoji Titanovy mlžné obálky. Proces začíná už ve vysoké atmosféře, ve výškách nad 400 kilometrů, kde ultrafialové záření rozkládá metan a dusíkaté molekuly. Produkty rozkladu pak spolu nejspíše znovu reagují a tvoří komplexnější organické molekuly obsahujících uhlík, vodík a dusík, které se mohou spojit a tvořit velmi malé částečky pozorované jako mlha. Nižší část oddělené mlhové vrstvy asi jen 120 kilometrů nad povrchem a je mnohem hustší.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou 3. června 2004, ze vzdálenosti asi 789.000 kilometrů od Titanu, když Slunce, Cassini a Titan svítali úhel 114 stupňů. Rozlišení je 4,7 kilometrů na pixel.

Pro více informací o misi Cassini- Huygens, získáte na http://saturn.jpl.nasa.gov a http://ciclops.org/.
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 23-09-2020

Další informace »