Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

ganymedes.jpg
Vědci objevili záhadné nerovnoměrnosti v rozložení hmoty pod zledovatělým povrchem Jupiterova největšího měsíce, Ganymédes. Tyto nepravidelnosti mohou být skalními formacemi uloženými uvnitř, pod Ganymedovou ledovou skořápkou po miliardy let. Objev přichází 11 měsíců po té, co sonda Galileo, která je zaznamenala, řízeně zanikla v Jupiterově atmosféře, po skoro osmi letech služby v systému Jupiteru.

Výzkumníci z NASA - JPL v Pasadeně a Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), oznámili svůj nález ve vydání časopisu Science 13. srpna.

Nové objevy nutí vědce k tomu, aby přehodnotili předchozí úvahy o vnitřku měsíce Ganymédes. Oznámené výdutě uvnitř ledového příkrovu měsíce nemají žádné, k nim přidružené viditelné povrchové rysy. Přinejmenším to vědcům říká, že led je pravděpodobně dostatečné silný, přinejmenším blízko povrchu. Tam také asi zadržuje předpokládané skalní masy klesající velmi pomalu ke spodní části ledu. Ale taková anomálie by mohla být také způsobena nahromaděním skal na spodku ledové pokrývky.

"Pozorované anomálie by mohly být velkými koncentracemi skal v ledu, nebo pod ledovým povrchem. Mohly by také být podpovrchovou vrstvou ledu smíšeného se skalami, se střídavým obsahem skály," řekl Dr. John Anderson, vědec a autor zprávy z JPL. "Pokud má Ganymed pod ledem kapalný vodní oceán, mohly by to být i změny jeho hloubky s hromadami skal na dně oceánu. Mohly by to být topografické změny skrytého skalnatého povrchu podloží v hloubce vnější ledové skořápky. Existuje mnoho možností a my potřebujeme udělat více studií," pokračuje Anderson.

Dr. Gerald Schubert (UCLA), spoluautor článku k tomu řekl. "Ačkoli ještě nevíme nic konečného o skutečné hloubce ledu, v tomto bodě jsme neočekávali, že by Ganymédova ledová skořápka mohla být dost silná, aby podporovala takové koncentrace hmoty. Očekávali jsme, že nerovnoměrnosti v rozložení hmoty by byly těsně u povrchu, nebo na spodku silného ledového příkrovu opírající se až o podložní skály. Bylo by opravdu překvapením, pokud by tyto hmoty byly uprostřed ledového příkrovu."

Prozatím se předpokládá, že Ganymédes má tři hlavní vrstvy. Sféru kovového, železného jádra, kulový skalní plášť obklopující jádro a kulovou, většinou ledovou skořápku obklopující jak skálu, tak železné jádro.

Ledový příkrov by mohl být velmi silný, možná až 800 kilometrů. Viditelný povrch je jeho vrcholem. Ačkoliv je to většinou led, ledová skořápka by přeci jen mohla obsahovat nějakou tu skalní příměs. Vědci věří, že v ledu blízko povrchu může být dostatečné množství skály. A střídání množství skály by mohlo být zdrojem těchto pozorovaných abnormalit v rozložení hmoty.

Vědci narazili na tyto abnormality ve výsledcích studia Dopplerovského měření Ganymedeovy gravitace během druhého nízkého přeletu měsíce v roce 1996. Tehdy byl měřen účinek měsíční gravitace na kosmické plavidlo letící kolem. Při tom se našly neočekávané variace. Analyzováno bylo všech 31 nízkých přeletů, nad všemi čtyřmi Jupiterovými velkými měsíci a nakonec, jen při jednom nízkém přeletu, (druhém nad Ganymédem), byly anomálie v rozložení hmot tak evidentní.

Vědci před tím viděli takové anomálie v rozložení hmot jen na jednom dalším měsíci, na tom pozemském. Bylo to už během prvních měsíčních orbitálních misí v šedesátých letech minulého století. Během misí Apollo pak bylo zjištěno, že se jedná lávu rozlitou v plochých "mořích".

Nicméně, vědci dnes nemohou najít podobnost mezi těmito Měsíčními a Ganymédovými koncentracemi hmot. "Skutečnost, že tyto anomálie mohou být objeveny jen při nízkých přeletech je výzvou pro budoucí mise," řekl Dr. Torrence Johnson, bývalý vědecký pracovník projektu Galileo. Poznání vnitřku Ganyméda tedy může být úkolem pro NASA při navrhované misi Jupiter Icy Moons Orbiter.

Zdroj : SpaceDaily.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »