Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteority možná byly spouštěcím mechanizmem pozemského života

Meteority možná byly spouštěcím mechanizmem pozemského života

Vědci z Kalifornské univerzity objevili, že meteority, zvláště ty železné, možná byly oním kritickým prvkem, který umožnil vznik pozemského života. Jejich výzkum totiž dokládá, že právě meteority mohly dodat na Zemi mnohem více fosforu, než ho kdysi zeměkoule obsahovala. A fosfor, to je jeden z klíčů k životu.

Fosfor totiž tvoří významnou část DNA a RNA, protože umožňuje spojovat tyto molekuly do dlouhých řetězců. Je také velmi důležitý pro látkovou výměnu, protože ta je spojena s adenosin trifofosfátem (ATP). Fosfor je také důležitou součástí fosfolipidů, které se vyskytují v buněčných stěnách a kostech obratlovců.

Kde ale pozemský život vzal potřebné množství fosforu, to zatím byla záhada. Fosfor je totiž v přírodě nepoměrně vzácnější než ostatní stavební prvky živých organizmů, jako jsou vodík, kyslík, uhlík a dusík.

Nedávné studie ukazují, že jeden atom fosforu připadá na každých 2,8 milionu vodíkových atomů v kosmu, každých 49 milionů vodíkových atomů v oceánech, ale už jen na každých 203 vodíkových atomů v bakteriích. Podobně je na tom kyslík. Jeden atom fosforu připadá na každých 1.400 kyslíkových atomů v kosmu, na každých 25 milionů kyslíkových atomů v oceánech, ale jen na každých 72 kyslíkových atomů v bakteriích. Pro atomy uhlíku a dusíku jsou poměry jednoho atomu fosforu jedna ku 680 a 230 atomům u uhlíku v kosmu, jedna ku 974 a 633 atomům v oceánech a jedna ku 116 a 15 atomům v bakteriích.

Nejběžnějším pozemským zdrojem fosforu je minerál - apatit. Když je smíchán s vodou, apatit uvolňuje ale jen velmi malá množství fosfátů. Vědci zkoušeli zahřívat apatit na vysoké teploty a experimentovali s různými způsoby uvolňování fosforu, ale tento výzkum nevysvětlil, odkud pochází celé množství fosforu v živých organizmech.

Nakonec je výzkum zavedl až k železným meteoritům, protože ty obsahují několik různých minerálů, které obsahují fosfor. Mnohé z nich jsou na Zemi velmi vzácné, ale naopak hojné právě v meteoritech. Nakonec zkusili při pokojové teplotě louhovat jednu ze součástí meteoritů jen v obyčejné, čerstvé deionizované vodě a směs pak zkoumali pomocí magnetické jaderné rezonance.

Získali několik forem fosforečných sloučenin z nichž nejzajímavější byla P2-O7 (dva atomy fosforu se sedmi kyslíkovými atomy), jedna z biochemicky užitečných forem fosforečnanu, podobná tomu co se nalézá v adenosin trifosfátu.

Předchozí experimenty sice P2-O7 vytvořily, ale jen za vysoké teploty nebo za jiných extrémních podmínek, ne prostě rozpouštěním minerálu za pokojové teploty.

Matthew A. Pasek
Matthew A. Pasek
O výzkumu referoval Matthew A. Pasek (na snímku) 24.srpna na 228 setkání americké chemické společnosti ve Filadelfii. Práce byla podporována NASA, programem Astrobiologie, Exobiologie a evoluční biologie.

Zdroj : University of Arizona
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »