Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Superblesky v zemské atmosféře

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.

Na rozdíl od obyčejných blesků se tyto obrovské jiskřící proudy nacházejí ve velmi řídkém ovzduší, přičemž vytvářejí útvary, podobající se obřím "stromům" či "mrkvím", rostoucím do délky kolem 80 km.

V minulých letech se vědci stavěli skepticky ke zprávám pilotů o pozorování takovýchto jevů, dokud se v devadesátých letech minulého století tyto záhadné úkazy nepodařilo nafilmovat z výškových letadel. Mj. za účelem intenzivního "lovu" na tyto poměrně řídké úkazy byla 20. 5. 2004 pomocí nosné rakety Taurus-XL vypuštěna specializovaná družice ROCSAT-2 o hmotnosti 750 kg. Jedná se o družici, určenou především pro dálkový průzkum pevnin a oceánů. Po startu byla navedena na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 890 km nad zemským povrchem se sklonem k rovníku 98,99°.

rocsat-2__2.jpg
Družici ve tvaru šestibokého hranolu postavila organizace National Space Program Office (NSPO), Hsin-Chu (Taiwan), která je také jejím provozovatelem. Dodavatelem služební části družice je firma EADS Astrium, Vélizy (Francie).

Vědecká družice nese také zařízení ke sledování světelných úkazů ve vysoké zemské atmosféře s názvem Imager of Sprites and Upper Atmospheric Lightning (ISUAL). Vědci se chtějí dozvědět více informací o vlastnostech globálního elektrického pole Země, o vzájemném elektrickém působení mezi vrchními a spodními vrstvami atmosféry (čímž dochází k ionizaci plynů a k jejich intenzivnímu vyzařování). Životnost družice je plánována minimálně na 5 let.

Někteří odborníci již dnes předpokládají, že bude nutné pozměnit počítačové modely zemské atmosféry, používané například v meteorologii. Objev doposud neznámých jevů pomůže také vojenským družicím odlišit projevy lidské činnosti od přírodních jevů.

Zdroj: spacenews.ru a lib.cas.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »