Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Superblesky v zemské atmosféře

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.

Na rozdíl od obyčejných blesků se tyto obrovské jiskřící proudy nacházejí ve velmi řídkém ovzduší, přičemž vytvářejí útvary, podobající se obřím "stromům" či "mrkvím", rostoucím do délky kolem 80 km.

V minulých letech se vědci stavěli skepticky ke zprávám pilotů o pozorování takovýchto jevů, dokud se v devadesátých letech minulého století tyto záhadné úkazy nepodařilo nafilmovat z výškových letadel. Mj. za účelem intenzivního "lovu" na tyto poměrně řídké úkazy byla 20. 5. 2004 pomocí nosné rakety Taurus-XL vypuštěna specializovaná družice ROCSAT-2 o hmotnosti 750 kg. Jedná se o družici, určenou především pro dálkový průzkum pevnin a oceánů. Po startu byla navedena na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 890 km nad zemským povrchem se sklonem k rovníku 98,99°.

rocsat-2__2.jpg
Družici ve tvaru šestibokého hranolu postavila organizace National Space Program Office (NSPO), Hsin-Chu (Taiwan), která je také jejím provozovatelem. Dodavatelem služební části družice je firma EADS Astrium, Vélizy (Francie).

Vědecká družice nese také zařízení ke sledování světelných úkazů ve vysoké zemské atmosféře s názvem Imager of Sprites and Upper Atmospheric Lightning (ISUAL). Vědci se chtějí dozvědět více informací o vlastnostech globálního elektrického pole Země, o vzájemném elektrickém působení mezi vrchními a spodními vrstvami atmosféry (čímž dochází k ionizaci plynů a k jejich intenzivnímu vyzařování). Životnost družice je plánována minimálně na 5 let.

Někteří odborníci již dnes předpokládají, že bude nutné pozměnit počítačové modely zemské atmosféry, používané například v meteorologii. Objev doposud neznámých jevů pomůže také vojenským družicím odlišit projevy lidské činnosti od přírodních jevů.

Zdroj: spacenews.ru a lib.cas.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »