Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Superblesky v zemské atmosféře

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.

Na rozdíl od obyčejných blesků se tyto obrovské jiskřící proudy nacházejí ve velmi řídkém ovzduší, přičemž vytvářejí útvary, podobající se obřím "stromům" či "mrkvím", rostoucím do délky kolem 80 km.

V minulých letech se vědci stavěli skepticky ke zprávám pilotů o pozorování takovýchto jevů, dokud se v devadesátých letech minulého století tyto záhadné úkazy nepodařilo nafilmovat z výškových letadel. Mj. za účelem intenzivního "lovu" na tyto poměrně řídké úkazy byla 20. 5. 2004 pomocí nosné rakety Taurus-XL vypuštěna specializovaná družice ROCSAT-2 o hmotnosti 750 kg. Jedná se o družici, určenou především pro dálkový průzkum pevnin a oceánů. Po startu byla navedena na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 890 km nad zemským povrchem se sklonem k rovníku 98,99°.

rocsat-2__2.jpg
Družici ve tvaru šestibokého hranolu postavila organizace National Space Program Office (NSPO), Hsin-Chu (Taiwan), která je také jejím provozovatelem. Dodavatelem služební části družice je firma EADS Astrium, Vélizy (Francie).

Vědecká družice nese také zařízení ke sledování světelných úkazů ve vysoké zemské atmosféře s názvem Imager of Sprites and Upper Atmospheric Lightning (ISUAL). Vědci se chtějí dozvědět více informací o vlastnostech globálního elektrického pole Země, o vzájemném elektrickém působení mezi vrchními a spodními vrstvami atmosféry (čímž dochází k ionizaci plynů a k jejich intenzivnímu vyzařování). Životnost družice je plánována minimálně na 5 let.

Někteří odborníci již dnes předpokládají, že bude nutné pozměnit počítačové modely zemské atmosféry, používané například v meteorologii. Objev doposud neznámých jevů pomůže také vojenským družicím odlišit projevy lidské činnosti od přírodních jevů.

Zdroj: spacenews.ru a lib.cas.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2021

18. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

nad nemocnicí Brno - Bohunice

Další informace »