Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Požáry amazonských pralesů mění počasí

Požáry amazonských pralesů mění počasí

Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.

Amazonie.jpg
Zhruba 800 účastníků konference se pokusilo určit, nakolik mohou požáry změnit životní podmínky v regionu i ve vzdálenějších oblastech. V současnosti je stále zachováno 85 % původního amazonského pralesa. Ničení amazonské oblasti, která je domovem až 30 % všech živočišných a rostlinných druhů, dosáhlo v minulém roce druhé největší úrovně. Bylo pokáceno nebo spáleno 25 tisíc kilometrů čtverečních lesa. To odpovídá třetině rozlohy České republiky. "Všechny modely ukazují stejnou věc - savanizaci", řekl na konferenci Pedro Leite Silva Dias z univerzity v Sao Paulu. Nejhorší scénáře podle Silva Diase předpokládají, že při současném tempu vypalování a odlesňování se v nejbližších 50 až 100 letech 60 % pralesa změní na savanu (travnaté plochy s malými lesíky).

Vědci upozorňují, že oxid uhličitý, jeden z faktorů globálního oteplování, zatím sice pohlcují pralesy, ale jejich rychlé ubývání může tuto absorpční schopnost brzy ztratit. Interakce mezi amazonskými deštnými pralesy a klimatem jsou předmětem patrně největšího mezinárodního vědeckého výzkumu LBA (Large Scale Biosphere-Atmosphere Experiment in Amazonia). Účastní se ho stovka vědců a specialistů, včetně NASA. Experiment studuje Amazonii od roku 1998, využívá pozemská měření i družicové snímky. Výsledná studie by měla být představena v roce 2006.

Vypalování nezadržitelně pokračuje. Od 70. let shořelo už 630.000 kilometrů čtverečních pralesa z celkové rozlohy 3,68 miliónu kilometrů čtverečních. Brazílie ročně vyprodukuje 200 miliónů tun oxidu uhličitého (3 % celosvětových emisí), z toho 75 % má na svědomí vypalování amazonských pralesů. Šok způsobilo zjištění, že Amazonie již s největší pravděpodobností neplní funkci pověstných "plic planety", ale její příspěvek ke znečištění je větší než množství oxidu uhličitého, které tamní zelené rostliny z atmosféry spotřebují.

Z mraků, které se vytvářejí nad amazonským pralesem kvůli částicím, jež se do vzduchu dostávají hořením, skoro neprší. Voda z mraků spadne především nad jižním Atlantikem nebo Tichomořím. "Déšť je ale kyselý a nese v sobě produkty jiných ekosystémů," vysvětlila Maria Diasová z univerzity v Sao Paulu. A Meinrat Andreae z Max Planckova chemického institutu (Německo) dodal, že "to povede k významným změnám v celosvětové cirkulaci mraků". Silva Dias se domnívá, že mezi klimatickými anomáliemi v Evropě a Spojených státech a děním v Amazonii je přímá spojitost. Např. britský vědec Brian Kaskins po 20 letech pozorování tvrdí, že existuje pojítko mezi monzunovými dešti na indickém subkontinentu, záplavami v Evropě a suchem v Austrálii.

Zdroj: reuters.co.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »