Kometa SL-9 a změny v atmosféře Jupitera
 |
Virgil Kunde z univerzity v Marylandu a Michael Flasar z Goddard Space Flight Center publikovali závěry mnohaletého výzkumu následků této "planetární" události. Některé části roztrhané komety (působením gravitačního pole Jupitera) měly průměr kolem 2 km. Nelze se tedy divit, že vzniklé černé "šrámy" na viditelném povrchu této obří planety dosáhly velikosti několika stovek km a bylo je možno pozorovat po dobu několika týdnů po srážce.
Autoři výzkumu dospěli k názoru, že následky této srážky je možno na Jupiteru sledovat ještě dnes, 10 let po mimořádné události. Na astronomy čekalo hned několik překvapení. Zmiňovaná katastrofa spustila řetěz reakcí, probíhajících za vysokých teplot, které daly vzniknout mj. kyanovodíku (HCN). Kromě toho kometa dopravila do atmosféry Jupitera velké množství vody a oxidu uhelnatého. Působením ultrafialového záření došlo ke vzniku oxidu uhličitého. Nové sloučeniny se postupně rozptylují v atmosféře planety. Kyanovodík kontaminuje především oblasti podél javigrafické šířky místa dopadu úlomků komety. Je to proto, že jednotlivé vzdušné proudy, vanoucí podél rovníku, se jen velmi málo promíchávají. Avšak kyanovodík byl objeven také ve velkých vzdálenostech na sever i na jih od místa pádu kometárních těles. A to je pro astronomy zatím neobjasněnou záhadou.
Je možné, že systém proudění na Jupiteru je mnohem složitější, než se nám zatím zdálo. Kromě toho mohlo sehrát velkou roli vzájemné ovlivňování nových komponent atmosféry vysokoenergetickými částicemi (například ionty kyslíku), urychlovanými silným magnetickým polem planety. Dále byly v atmosféře Jupitera objeveny dvě nové sloučeniny - diacetylén a tzv. radikál metyl (CH3).
Použité informace byly získány prostřednictvím pozemních dalekohledů, ale především při průletu sondy Cassini kolem Jupitera na přelomu let 2000/2001 při cestě k planetě Saturn.
Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
