Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velká cesta okolo Saturnových měsíců - Enceladus

Velká cesta okolo Saturnových měsíců - Enceladus

enceladus.jpg
Před dvěma sty patnácti lety, Sir William Herschel objevil jeden ze Saturnových menších měsíců Enceladus, o průměru necelých 500 kilometrů (vlevo).

Právě Enceladus je jedním z cílů misie Cassini, která má určit složení takových měsíců. Ze 33 dnes známých Saturnových satelitů, má Enceladus velmi světlý povrch. Silný světlý led dává měsíci velmi vysoké albedo (odrazivost). Ledový povrch ale zároveň má i tmavší skvrny, které by mohly být na organické chemické látky bohatými regiony s metanem nebo čpavkem. Takové stavebnice primitivní biochemie mohou, jako v lednici, nabízet srovnání s podobným, jen o mnoho teplejším prostředí na Zemi, ze kterého mohl vzejít první život na Zemi.

enceladus-mimas.jpg
Cassini se při své čtyřleté orbitální misi, mnohokrát přiblíží na malou vzdálenost k jednotlivým členům Saturnovy soustavy. K Saturnu se přiblíží asi 77 krát a více než 50 krát proletí blízko okolo měsíců. Kromě toho jejich dráhu zkříží ještě v několika desítkách případů, pouze v poněkud větší vzdálenosti, než takové, která se považuje za nízký přelet. Celkem Cassini namíří své přístroje na 8 ze 33 Saturnových měsíců. Poslední dva z měsíců, které nebyly známé z pozemního pozorování ani z dřívějších letů sond Voyager, Cassini objevil před několika dny.

Největšímu z měsíců, Titanu, se dostane zvláštního dílu pozornosti. Pro tento měsíc se plánuje až 45 nízkých přeletů. Titan bude rovněž cílem přistávací sondy Huygens, která se uvolní od sondy Cassini o vánocích, aby sestoupila skrz Titanovu atmosféru až na povrch o 3 týdny později. Titan se těší zvláštnímu zájmu vědců, protože, stejně jako Země, má atmosféru, která obsahuje dusík a organické molekuly, třeba metan. Někteří vědci spekulují, že chemie Titanu může nabízet zakonzervovaný pohled na chemii pozemské atmosféry, která na ní byla v době vzniku života.

Poté co Cassini uvolní sondu Huygens, bude asi v deseti případech zkoumat některé ze Saturnových ledových družic. Během této své "Velké měsíční cesty", Cassini vykoná nízké přelety nad měsíci Enceladus, Hyperion, Dione a Rhea.

Zdroj: Astrobiology magazine
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »