Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.

K objevům komet jsou využívány snímky, které pořizují koronografy LASCO C2 a LASCO C3, umístěné na družici SOHO, jež jsou určeny ke sledování explozí na Slunci. Nezbytnou součástí každého koronografu je centrální maska, která má za úkol odstínit intenzívní světlo viditelného povrchu Slunce. Koronografy monitorují poměrně velký prostor v okolí Slunce. Na fotografiích jsou zřetelné výrony sluneční hmoty, lze zde najít hvězdy, případně planety, a také již zmiňované komety. Výsledkem je nebývalé množství nově objevených komet v historii astronomie. Nutno podotknout, že se většinou jedná o poslední snímky komet před jejich zánikem ve žhavé "náruči" Slunce.

SOHO-kometa.jpg
Fotografie jsou průběžně publikovány na Internetu. Více než 75% všech objevených komet mají "na svědomí" amatérští hledači komet z celého světa, kteří si důkladně prohlížejí prezentované snímky. Do tohoto programu se může zapojit každý zájemce a může se tak stát "objevitelem" komety, aniž by ji spatřil na vlastní oči pomocí dalekohledu. Podrobnější informace nalezne zájemce na adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer/.

Družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) byla vyrobena ve spolupráci ESA a NASA. Její start se uskutečnil 2. 12. 1995 pomocí nosné rakety Atlas IIAS s urychlovacím stupněm Centaur. Po startu byla navedena směrem k tzv. Lagrangeovu libračnímu bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od země ve směru ke Slunci. Na oběžné dráze kolem bodu L1 byla družice "zaparkována" v polovině března 1996. Na své palubě nese 12 vědeckých přístrojů, vyrobených v 15 státech světa. Hlavním úkolem družice je nepřetržité sledování Slunce v oboru viditelného a ultrafialového záření, měření parametrů slunečního větru apod.

Přes několik výpadků pracují přístroje na družici SOHO zatím spolehlivě. NASA však již uvažuje o nástupci této velmi "pracovité" družice. Když byla připravována ke startu, samozřejmě se počítalo s možností pozorování komet v těsné blízkosti Slunce, ale o takovém úlovku se nikomu ani nesnilo. Jde o skupinu komet, jejíž existenci zjistil již před více než 100 roky německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz (1854-1907) a která je po něm pojmenována. V roce 1979 bylo známo 10 komet Kreutzovy skupiny, které byly objeveny pozemními dalekohledy.

O objev dalších členů této kometární skupiny se zasloužily některé družice. Komety pod označením Solwind 1 až 6 byly objeveny družicovým koronografem na americké vojenské družici SOLWIND (P78-1) v letech 1979 až 1984. Dalších 10 komet se podařilo objevit pomocí koronografu a polarimetru na palubě družice Solar Maximum Mission (SMM) v letech 1987 až 1989. V dalším objevování komet v těsné blízkosti Slunce úspěšně pokračuje družice SOHO.

Zdroj: ESA a archivní materiály




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »