Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10.
Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.
Venuše u Regula. Autor: Martin GembecVe středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme.
Mapa oblohy 3. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10.
Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Totéž lze říci o planetě Jupiter. Ráno je vidět
Venuše, která projde těsně kolem hvězdy Regulus. Mezinárodní vesmírná stanice končí své ranní
přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. října ve 20:00 SELČ.
Venuše u Regula na začátku října 2012 - ikonka. Data: StellariumMožná to zažíváte právě v těchto dnech. Vstáváte,
venku lehce svítá. Nad jihem poblikává jasná hvězda Sirius. Zima na krku. Rána jsou chladná, ale když
se vyjasní, naskýtají se úchvatné pohledy na svítající oblohu. Vysoko na ní září Jupiter a nad východem
ještě jasnější Venuše.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy). Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9.
Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci,
ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 19. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9.
Měsíc po novu uvidíme večer. V druhé polovině noci je ideálně vidět Jupiter, ráno Venuše. V ranních hodinách můžeme zaznamenat přelety Mezinárodní
vesmírné stanice.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9.
Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná
stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyPolární záře - nádherný přírodní úkaz, za kterým stojí cestovat.
Polární záře, latinsky Aurora Borealis, patří k nejkrásnějším přírodním jevům na naší planetě. Není divu, že jsou za ní fotografové, astronomové ale i dvěma výše uvedenými koníčky nezasažení cestovatelé a milovníci přírody ochotni urazit tisíce kilometrů. U nás ve střední Evropě je k vidění jen naprosto výjimečně, ale třeba již v severních oblastech Německa, Polska nebo Velké Británie ji lze zahlédnout podstatně častěji. Ještě větší šanci na její spatření pak samozřejmě máme při cestě do Skandinávie. Tam v některých oblastech a obdobích patří málem k běžnému koloritu. Čím severněji, blíže k polárnímu kruhu, tím lépe. Po technické stránce není na fotografování polární záře nic moc složitého - dnešní zrcadlovky jsou tak dobré a všestranné, že tento úkol zvládají bez větších problémů.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9.
Měsíc spěje k poslední čtvrti. Viditelnost Marsu a Saturnu večer je obtížná. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno
také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity na Marsu
pokračuje v jízdě k lokalitě Glenelg.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. září ve 21:00 SELČ.
Denní bolid Morávka z roku 2000Ve středu 29. 8. 2012 přibližně v 18:09 SELČ, tedy za plného denního světla, proletěl velmi jasný meteor, tzv. denní bolid, nad severní částí území České republiky. Podle několika náhodných svědků tohoto úkazu, kteří nám podali o něm zprávu, jev trval několik sekund a byl pozorován severním až severovýchodním směrem od Prahy. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově vyzývá k zaslání pozorování.
Fotografování úkazu. Autor: Martin LehkýPřed osmi lety jsem měl možnost sledovat přechod Venuše přes sluneční disk v celém svém průběhu na královéhradecké hvězdárně. Dodnes vzpomínám na úžasnou atmosféru, davy návštěvníků a nespočet krásných zážitků. Dlouhé putování temného kolečka jsem si tehdy vychutnával plnými doušky, jak na projekci z 0,20-m f/17,5 refraktoru umístěného v hlavní kopuli, tak přímým pohledem na bezpočtu menších přístrojů vybavených filtry, které byly rozesety na střeše budovy. Po celou dobu jsem měl také při ruce fotoaparát na klasický film, s jehož pomocí jsem se snažil zachytit pozorovatelská zátiší ve stylu krajinka v tranzitujícím hávu a dalekohledy okukované lidmi. Poměrně dost času, možná, že i většinu, jsem ale trávil na zahradě v domečku, v pozorovatelně Astronomické Společnosti v Hradci Králové. Mimo hlavní dění, v ústraní a poklidu, pod odsunutou střechou u společenského 0,11-m f/15 refraktoru. Jeho zobrazovací kvalita přímo vybízela k zvěčnění převzácného úkazu, a tak jsem neodolal a z primárního ohniska pořídil celou sérii snímků, až do posledního kontaktu.
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9.
Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání
poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8.
Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste
i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 15. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8.
Měsíc je kolem novu. Večer pomalu končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno je vidět Merkur.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá večer. Curiosity se chystá plnit vědecké úkoly na povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. srpna ve 22:00 SELČ.
Meteory z Perseid a ranní seskupení. Autor: Martin GembecMeteorický roj Perseidy dosahuje maxima své aktivity a lidé z celé severní polokoule světa obdivují na bezoblačné noční obloze až desítky meteorů za hodinu. Někdy jsou to meteory opravdu jasné. Ke vší potěše se navíc těm nejvytrvalejším v časných ranních hodinách před rozbřeskem odkrývá nad severovýchodním a východním obzorem dvojice planet, hvězdokup, Měsíc a dokonce krásné zimní souhvězdí Orionu. Do redakce už došlo několik snímků všeho toho dění na současné noční obloze. Autorům za snímky děkujeme.
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesMaximum meteorického roje Perseid nastane během dne 12. srpna. Nejvhodnějším obdobím pro jeho pozorování budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 172 z 8. 8. 2012.
Mapa oblohy 8. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8.
Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední
čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši.
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.
Venuše a Jupiter ranní obloze. Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8.
Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu