Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve čtvrtek 25. dubna spatříme částečné zatmění Měsíce

Ve čtvrtek 25. dubna spatříme částečné zatmění Měsíce

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013. Autor: EAI.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013.
Autor: EAI.
Ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách nastane velmi malé částečné zatmění  Měsíce.  Náš kosmický  soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde o jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 186 z 23. 4. 2013.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Výraznější je pak zatmění částečné, při kterém se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. To bude i případ čtvrtečního zatmění. Měsíc se ovšem doslova jen dotkne zemského stínu, nejhlouběji se zanoří svým okrajem asi 1,5 procenta svého průměru. Při pohledu očima i dalekohledem se proto bude zdát, jakoby úplněk někdo z levého horního okraje začernil černými sazemi.

Měsíc vychází v Praze ve 20:09 středoevropského letního času (SELČ). V té době bude již několik minut probíhat očima nepozorovatelná polostínová fáze zatmění. Jak bude Měsíc stoupat, bude se zároveň přibližovat k plnému zemskému stínu. Okolo 21:30 SELČ se již bude při pohledu očima zdát, že úplněk mírně tmavne z levého horního okraje. V té době jej najdeme nevysoko asi 10° nad obzorem. Výhled nekrytý stromy a domy je tedy nutný. Tmavnutí bude sílit a částečné zatmění pak začíná o necelých 25 minut později, ve 21:54 SELČ. To už bude ztmavnutí opravdu výrazné. Při maximální fázi zatmění ve 22:07 SELČ se náš kosmický soused ponoří do plného zemského stínu pouhým 1,5 procenta a najdeme jej asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Konec částečného zatmění pak přijde o čtvrt hodiny později – ve 22:21 SELČ. Ještě dalších asi 20 minut bude na jeho horním okraji patrné mírné ztmavnutí v zemském polostínu. V průběhu úkazu nalezneme v blízkosti Měsíce rovněž dva jasné objekty – asi 4,5° vlevo od Měsíce to bude planeta Saturn, 11° doprava nahoru pak vyhledáme jasnou hvězdu Spica v souhvězdí Panny. Mimo Měsíce tak zejména Saturn bude lákat k pohledu dalekohledem, neboť v něm se ukážou jeho výrazné prstence.

Astronomové při tomto zatmění budou sledovat vlastnosti okraje zemského stínu. Ten totiž není ostrý a mění se v závislosti na lokálních podmínkách v zemské atmosféře nebo například na sluneční aktivitě. Při tak malém procentu zatmění je velmi nejisté, do jaké míry bude zemský stín zasahovat přes okraj Měsíce a zda jej vůbec bude možné pozorovat. Využijí k tomu speciálních fotografických metod.

Úkaz můžete vyfotografovat. Měsíc v úplňku je velmi jasný objekt a i při použití jednoduššího kompaktního fotoaparátu s  vestavěným zoomem se potemnění Měsíce na snímku projeví. Pochopitelně krásnějších snímků samotného Měsíce dosáhnete pokročilejšími zrcadlovkami s objektivy většího ohniska (nad 500 mm; menší ohniska se hodí pro kompozitní snímky s budovami či přírodou). Při focení tohoto měsíčního zatmění postačí velmi krátké expozice (zlomky sekund) a nízká citlivost (200 ISO). Úkaz trvá poměrně dlouho, takže je dost času na experimentování. Fotoaparát je vhodné mít upevněný na stativu. Paradoxně – oproti jiným úkazům na obloze – se vyplatí tento fotografovat i z města. Kompozitní snímky potemnělého úplňku s nějakými vhodně nasvětlenými architektonickými památkami bývají zpravidla těmi nejhezčími. Své snímky můžete zasílat i na server České astronomické společnosti přes internetový formulář /fotogalerie/formular/zatmeni. Pokud do redakce dorazí dostatečné množství snímků, vznikne v následujících dnech fotogalerie.

Dalšího výrazného zatmění Měsíce se v České republice dočkáme až za téměř dva a půl roku. Na státní svátek v pondělí 28. září 2015 v časných ranních hodinách budeme po dlouhé době svědky úplného zatmění Měsíce. V plném zemském stínu Měsíc setrvá téměř hodinu a čtvrt a díky zemské atmosféře bude mít neobvyklé naoranžovělé zbarvení.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

 

 

<img data-cke-saved-src="/_data/images/news/2013/04/09/2013_04_25_zat_mesice_obloha_male.jpg" src="/_data/images/news/2013/04/09/2013_04_25_zat_mesice_obloha_male.jpg" data-cke-saved-name="imagename1" name="imagename1" alt="Obrázek s popisem title=" při="" přechodu="" myší="" uvidíte="" popis="" souhvězdí="" a="" objektů="" kolem="" ztemnělého="" měsíce"="" border="0">

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze částečného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici
horalek@astro.cz
GSM: 603 477 646

Zdroje a doporučené odkazy::
[1] Podrobnější informace na Astro.cz
[2] Nejbližší zatmění v České republice podrobně do roku 2015
[3] Animace (nejen) zatmění pod správou Larryho Koehna

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Tiskové prohlášení, Zatmění měsíce


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2023/A3 (Tsuchinshan-ATLAS)

iso1600 F4 30s Kometa a IC4756

Další informace »