Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve čtvrtek 25. dubna spatříme částečné zatmění Měsíce

Ve čtvrtek 25. dubna spatříme částečné zatmění Měsíce

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013. Autor: EAI.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013.
Autor: EAI.
Ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách nastane velmi malé částečné zatmění  Měsíce.  Náš kosmický  soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde o jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 186 z 23. 4. 2013.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Výraznější je pak zatmění částečné, při kterém se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. To bude i případ čtvrtečního zatmění. Měsíc se ovšem doslova jen dotkne zemského stínu, nejhlouběji se zanoří svým okrajem asi 1,5 procenta svého průměru. Při pohledu očima i dalekohledem se proto bude zdát, jakoby úplněk někdo z levého horního okraje začernil černými sazemi.

Měsíc vychází v Praze ve 20:09 středoevropského letního času (SELČ). V té době bude již několik minut probíhat očima nepozorovatelná polostínová fáze zatmění. Jak bude Měsíc stoupat, bude se zároveň přibližovat k plnému zemskému stínu. Okolo 21:30 SELČ se již bude při pohledu očima zdát, že úplněk mírně tmavne z levého horního okraje. V té době jej najdeme nevysoko asi 10° nad obzorem. Výhled nekrytý stromy a domy je tedy nutný. Tmavnutí bude sílit a částečné zatmění pak začíná o necelých 25 minut později, ve 21:54 SELČ. To už bude ztmavnutí opravdu výrazné. Při maximální fázi zatmění ve 22:07 SELČ se náš kosmický soused ponoří do plného zemského stínu pouhým 1,5 procenta a najdeme jej asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Konec částečného zatmění pak přijde o čtvrt hodiny později – ve 22:21 SELČ. Ještě dalších asi 20 minut bude na jeho horním okraji patrné mírné ztmavnutí v zemském polostínu. V průběhu úkazu nalezneme v blízkosti Měsíce rovněž dva jasné objekty – asi 4,5° vlevo od Měsíce to bude planeta Saturn, 11° doprava nahoru pak vyhledáme jasnou hvězdu Spica v souhvězdí Panny. Mimo Měsíce tak zejména Saturn bude lákat k pohledu dalekohledem, neboť v něm se ukážou jeho výrazné prstence.

Astronomové při tomto zatmění budou sledovat vlastnosti okraje zemského stínu. Ten totiž není ostrý a mění se v závislosti na lokálních podmínkách v zemské atmosféře nebo například na sluneční aktivitě. Při tak malém procentu zatmění je velmi nejisté, do jaké míry bude zemský stín zasahovat přes okraj Měsíce a zda jej vůbec bude možné pozorovat. Využijí k tomu speciálních fotografických metod.

Úkaz můžete vyfotografovat. Měsíc v úplňku je velmi jasný objekt a i při použití jednoduššího kompaktního fotoaparátu s  vestavěným zoomem se potemnění Měsíce na snímku projeví. Pochopitelně krásnějších snímků samotného Měsíce dosáhnete pokročilejšími zrcadlovkami s objektivy většího ohniska (nad 500 mm; menší ohniska se hodí pro kompozitní snímky s budovami či přírodou). Při focení tohoto měsíčního zatmění postačí velmi krátké expozice (zlomky sekund) a nízká citlivost (200 ISO). Úkaz trvá poměrně dlouho, takže je dost času na experimentování. Fotoaparát je vhodné mít upevněný na stativu. Paradoxně – oproti jiným úkazům na obloze – se vyplatí tento fotografovat i z města. Kompozitní snímky potemnělého úplňku s nějakými vhodně nasvětlenými architektonickými památkami bývají zpravidla těmi nejhezčími. Své snímky můžete zasílat i na server České astronomické společnosti přes internetový formulář /fotogalerie/formular/zatmeni. Pokud do redakce dorazí dostatečné množství snímků, vznikne v následujících dnech fotogalerie.

Dalšího výrazného zatmění Měsíce se v České republice dočkáme až za téměř dva a půl roku. Na státní svátek v pondělí 28. září 2015 v časných ranních hodinách budeme po dlouhé době svědky úplného zatmění Měsíce. V plném zemském stínu Měsíc setrvá téměř hodinu a čtvrt a díky zemské atmosféře bude mít neobvyklé naoranžovělé zbarvení.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

 

 

<img data-cke-saved-src="/_data/images/news/2013/04/09/2013_04_25_zat_mesice_obloha_male.jpg" src="/_data/images/news/2013/04/09/2013_04_25_zat_mesice_obloha_male.jpg" data-cke-saved-name="imagename1" name="imagename1" alt="Obrázek s popisem title=" při="" přechodu="" myší="" uvidíte="" popis="" souhvězdí="" a="" objektů="" kolem="" ztemnělého="" měsíce"="" border="0">

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze částečného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici
horalek@astro.cz
GSM: 603 477 646

Zdroje a doporučené odkazy::
[1] Podrobnější informace na Astro.cz
[2] Nejbližší zatmění v České republice podrobně do roku 2015
[3] Animace (nejen) zatmění pod správou Larryho Koehna

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Tiskové prohlášení, Zatmění měsíce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »