Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017.
Autor: EAI.

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 235 z 8. 2. 2017.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. To bude i případ zatmění v noci z pátku na sobotu. Při pohledu očima i dalekohledem se bude zdát, jakoby úplněk někdo z horního okraje začadil černými sazemi.

Obloha kolem Měsíce v době zatmění. Autor: Stellarium/Petr Horálek.
Obloha kolem Měsíce v době zatmění.
Autor: Stellarium/Petr Horálek.

Zatmění uvidíme vysoko nad jihojihozápadním obzorem. Úkaz začíná již v pátek 10. února před půlnocí vstupem Měsíce do zemského polostínu ve 23:34 SEČ, ale tato fáze je očima i fotograficky zcela nezaznamenatelná. K viditelné části zemského polostínu (k blízkosti plného stínu) se Měsíc přiblíží o necelé dvě hodiny poději. Okolo 1 hodiny 20 minut už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na 1 hodinu 44 minut, kdy se Měsíc bude takřka dotýkat plného stínu Země, jev tak bude výrazný a bude se zdát, jakoby byl úplněk z horního okraje začouzený černým kouřem. Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 45° nad obzorem. Tento dojem bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších cca 25 minut, tedy ještě do přibližně 2 hodin 10 minut SEČ. Poté již úplněk nabude normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také na jihovýchodě krásné seskupení jasné planety Jupiter a hvězdy Spica v souhvězdí Panny.

Animace Průběhu zatmění
(Autor: Larry Koehn)

Průběh zatmění nad Českou republikou v noci z 10. na 11. února 2017

Začátek polostínové fáze * 23 hod 34 min SEČ
Maximální fáze zatmění 1 hod 44 min SEČ
Konec polostínové fáze * 3 hod 53 min SEČ

* Tato fáze není očima pozorovatelná.

Úkaz můžete fotografovat. Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrz dalekohled. Anebo například s případnou řídkou oblačností, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy. To vše může být inspirací k fotografování úkazu pro čtenářskou galerii Astro.cz.

Další zatmění viditelné z Česka, ještě výraznější – částečné – nastane již za půl roku, v pondělí 7. srpna při východu Měsíce. Na úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat až do 27. července 2018. Čekání se ovšem vyplatí – půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století.

Kontakt a další informace

Petr Horálek
Vedoucí redaktor Astro.cz
Email: horalek@astro.cz
Mobil: +420 736 124 431

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha Tajemná zatmění (2015, Albatros)
[2] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
[3] Stránka o zatměních na Astro.cz
[4] Bližší informace o tomto zatmění
[5] Galerie čtenářů na Astro.cz
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 11. února 2017, Tiskové prohlášení, Polostínové zatmění


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »