Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dva úkazy z kraje roku 2020

Dva úkazy z kraje roku 2020

Pozorování Kvadrantid v roce 2019 na Ústupkách u Sečské přehrady
Autor: Petr Horálek

Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, naopak stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.

Hned o prvním lednovém víkendu roku 2020 vrcholí meteorický roj Kvadrantidy, jehož radiant (směr, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy vylétají) leží v dnes již neexistujícím souhvězdí Zedního Kvadrantu. To bylo zrušeno v roce 1922 a nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně od oje „Velkého vozu“.

Za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť pozorovaný v čínském městě Ch'ing-Yang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto tělesa. Dráha tělesa C/2003 EH1 se s dráhou Země protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (každoročně mezi 1. a 6. lednem). Samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60 až 200 meteorů za hodinu a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy lidé pozorovat nebudou.

Maximum Kvadrantid vychází na ráno v sobotu 4. ledna 2020 v 9:20 SEČ. To znamená, že nejvíce meteorů bude pozorovatelných před rozbřeskem. Vzhledem k tomu, že Měsíc zapadne zhruba 50 minut po půlnoci a tzv. nautický soumrak začíná až v 6:35 SEČ, tedy pouhé 3 hodiny před maximem roje, doporučujeme tak pozorovat oblohu zejména od 1 hodiny ranní až do rozbřesku. Se stoupajícím radiantem bude stoupat aktivita roje a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 80 meteorů.

Grafické znázornění meteorů vyletujících z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Horálek
Grafické znázornění meteorů vyletujících z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu
Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Horálek

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se teplým oblečením. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.

Simulace vzhledu Měsíce během maximální fáze polostínového zatmění 10. ledna 2020 Autor: EAI
Simulace vzhledu Měsíce během maximální fáze polostínového zatmění 10. ledna 2020
Autor: EAI
Druhý z úkazů, na které se můžeme na počátku roku těšit, je polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020. Úkaz nastává za úplňku, kdy náš kosmický soused prochází v blízkosti stínu vrženého Zemí do kosmického prostoru. Zatmění nenastává při každém úplňku, neboť dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna  přibližně  o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín i jeho blízké okolí častěji mine a k žádnému zatmění nedojde. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází opravdu blízko okraje zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Úkaz proběhne v celém průběhu nad naším obzorem mezi 18:08 a 22:12 SEČ, ovšem potemnění si všimneme pouhýma očima zhruba mezi 19:30 až 20:40. Nejvýraznější bude ve svém maximu ve 20:10 SEČ, kdy se Měsíc  přiblíží shora k plnému zemskému stínu na nejmenší vzdálenost 0,06°. Potmavnutí budeme sledovat na té části měsíčního kotouče, kde nejsou tmavá měsíční „moře“ a zatmění tak bude kontrastnější. Měsíc v té době najdeme asi 35° vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Blíženců, nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux.

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha)

15 hod 58 min SEČ

Začátek polostínového zatmění *

18 hod 07 min 45 s SEČ

Maximální fáze zatmění

20 hod 09 min 59 s SEČ

Konec polostínového zatmění *

22 hod 12 min 19 s SEČ

* tato fáze není očima pozorovatelná

Simulace oblohy během maxima měsíčního zatmění 10. ledna 2020 poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích Autor: Petr Horálek/EAI
Simulace oblohy během maxima měsíčního zatmění 10. ledna 2020 poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích
Autor: Petr Horálek/EAI

Znovu se zatmění Měsíce nad českým územím dočkáme již letošního 5. června. Půjde ovšem o velice nevýrazné polostínové zatmění, které navíc proběhne v době východu Měsíce nad obzor. Na výraznější a dobře pozorovatelné zatmění si budeme muset počkat až do státního svátku 28. října 2023, kdy se odehraje částečné zatmění Měsíce o velikosti zákrytu téměř 13 procent. Úplné zatmění Měsíce z Česka uvidíme až 7. září 2025.

Úkazy se rozhodně vyplatí i fotografovat. Meteorický roj časosběrně s širokoúhlým objektivem, zatmění pak přes objektivy s větší ohniskovou vzdáleností. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti. O své fotografie se rovněž nezapomeňte podělit v  České astrofotografii měsíce https://www.astro.cz/fotogalerie/ceska-astrofotografie-mesice.html nebo se zapojte do fotografické soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kde můžete vyhrát hodnotné ceny, uzávěrka této soutěže je 3. února 2020.

Mezi další zajímavé úkazy roku 2020 bude patřit zejména velice dobrá viditelnost planety Venuše, která se jako „večernice“ bude vyjímat na jarní obloze (největší úhlové vzdálenosti, tzv. východní elongace dosáhne 24. března), dále pak tradiční sezóna nočních svítících oblak okolo letního slunovratu, meteorický roj Perseidy 12. srpna či Geminidy 14. prosince a především pak nesmírně vzácná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020 na večerní obloze. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku!

 

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
horalek.peter@gmail.com
GSM: +420 732 826 853

 

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 264: DOC, PDF.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kvadrantidy, Polostínové zatmění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »