Dva úkazy z kraje roku 2020
Autor: Petr Horálek
Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, naopak stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.
Hned o prvním lednovém víkendu roku 2020 vrcholí meteorický roj Kvadrantidy, jehož radiant (směr, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy vylétají) leží v dnes již neexistujícím souhvězdí Zedního Kvadrantu. To bylo zrušeno v roce 1922 a nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně od oje „Velkého vozu“.
Za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť pozorovaný v čínském městě Ch'ing-Yang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto tělesa. Dráha tělesa C/2003 EH1 se s dráhou Země protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (každoročně mezi 1. a 6. lednem). Samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60 až 200 meteorů za hodinu a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy lidé pozorovat nebudou.
Maximum Kvadrantid vychází na ráno v sobotu 4. ledna 2020 v 9:20 SEČ. To znamená, že nejvíce meteorů bude pozorovatelných před rozbřeskem. Vzhledem k tomu, že Měsíc zapadne zhruba 50 minut po půlnoci a tzv. nautický soumrak začíná až v 6:35 SEČ, tedy pouhé 3 hodiny před maximem roje, doporučujeme tak pozorovat oblohu zejména od 1 hodiny ranní až do rozbřesku. Se stoupajícím radiantem bude stoupat aktivita roje a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 80 meteorů.
Autor: Astro.cz/Stellarium/Petr Horálek
K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se teplým oblečením. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.
Autor: EAI
Úkaz proběhne v celém průběhu nad naším obzorem mezi 18:08 a 22:12 SEČ, ovšem potemnění si všimneme pouhýma očima zhruba mezi 19:30 až 20:40. Nejvýraznější bude ve svém maximu ve 20:10 SEČ, kdy se Měsíc přiblíží shora k plnému zemskému stínu na nejmenší vzdálenost 0,06°. Potmavnutí budeme sledovat na té části měsíčního kotouče, kde nejsou tmavá měsíční „moře“ a zatmění tak bude kontrastnější. Měsíc v té době najdeme asi 35° vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Blíženců, nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux.
Průběh zatmění v České republice
|
Východ Měsíce (Praha) |
15 hod 58 min SEČ |
|
Začátek polostínového zatmění * |
18 hod 07 min 45 s SEČ |
|
Maximální fáze zatmění |
20 hod 09 min 59 s SEČ |
|
Konec polostínového zatmění * |
22 hod 12 min 19 s SEČ |
* tato fáze není očima pozorovatelná
Autor: Petr Horálek/EAI
Znovu se zatmění Měsíce nad českým územím dočkáme již letošního 5. června. Půjde ovšem o velice nevýrazné polostínové zatmění, které navíc proběhne v době východu Měsíce nad obzor. Na výraznější a dobře pozorovatelné zatmění si budeme muset počkat až do státního svátku 28. října 2023, kdy se odehraje částečné zatmění Měsíce o velikosti zákrytu téměř 13 procent. Úplné zatmění Měsíce z Česka uvidíme až 7. září 2025.
Úkazy se rozhodně vyplatí i fotografovat. Meteorický roj časosběrně s širokoúhlým objektivem, zatmění pak přes objektivy s větší ohniskovou vzdáleností. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti. O své fotografie se rovněž nezapomeňte podělit v České astrofotografii měsíce https://www.astro.cz/fotogalerie/ceska-astrofotografie-mesice.html nebo se zapojte do fotografické soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kde můžete vyhrát hodnotné ceny, uzávěrka této soutěže je 3. února 2020.
Mezi další zajímavé úkazy roku 2020 bude patřit zejména velice dobrá viditelnost planety Venuše, která se jako „večernice“ bude vyjímat na jarní obloze (největší úhlové vzdálenosti, tzv. východní elongace dosáhne 24. března), dále pak tradiční sezóna nočních svítících oblak okolo letního slunovratu, meteorický roj Perseidy 12. srpna či Geminidy 14. prosince a především pak nesmírně vzácná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020 na večerní obloze. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku!
Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
horalek.peter@gmail.com
GSM: +420 732 826 853
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 264: DOC, PDF.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
