Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2013

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5.

Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 10. května v novu. Prstencové zatmění bude viditelné mimo jiné z Austrálie. Mladý srpek Měsíce by mohl být viditelný v sobotu 11. května mezi Venuší a Jupiterem. V neděli 12. května pak jenom čtyři stupně od Jupiteru doleva.

 

Planety:
Jupiter (-1,9 mag) najdeme večer už jen nízko nad severozápadem.

Saturn (0,2 mag) je viditelný celou noc. Nachází se na pomezí Vah a Panny, asi 15° východně od Spiky v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vypozorovat se dá řada detailů. Počínaje prstencem, dále Cassiniho dělením v něm, pásy v atmosféře nebo několika měsíčky okolo.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Další pěkná skupina skvrn putuje středem kotouče a ani staré skvrny na východní polokouli ještě neskončily s erupcemi. Uvidíme, jak se situace dále vyvine. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní je v souhvězdí Kefea. Není kdovíjak jasná, ale třeba fotograficky jde stále o zajímavý objekt. Mapka k vyhledání.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Podrobnosti zde.

Kosmonautika:

  • Evropská kosmická agentura připravuje ke startu raketu Vega. Plánovaný start byl odložen z důvodu rychlého větru ve větších výškách.
     

Výročí:

  • 7. května 1963 (50 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar 2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.
     
  • 9. května 2003 (10 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu.
     
  • 11. května 1918 (95 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.
     
  • 12. května 1523 (490 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc a planety
  • Astronomické dny v oblastech tmavé oblohy
  • Výročí: Skylab
  • Výročí: Mercury 9
  • Výročí: Skylab

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Feynman, Hayabusa, Vesmírný týden, Oldřich Prefát


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »