Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2013

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5.

Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 10. května v novu. Prstencové zatmění bude viditelné mimo jiné z Austrálie. Mladý srpek Měsíce by mohl být viditelný v sobotu 11. května mezi Venuší a Jupiterem. V neděli 12. května pak jenom čtyři stupně od Jupiteru doleva.

 

Planety:
Jupiter (-1,9 mag) najdeme večer už jen nízko nad severozápadem.

Saturn (0,2 mag) je viditelný celou noc. Nachází se na pomezí Vah a Panny, asi 15° východně od Spiky v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vypozorovat se dá řada detailů. Počínaje prstencem, dále Cassiniho dělením v něm, pásy v atmosféře nebo několika měsíčky okolo.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Další pěkná skupina skvrn putuje středem kotouče a ani staré skvrny na východní polokouli ještě neskončily s erupcemi. Uvidíme, jak se situace dále vyvine. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní je v souhvězdí Kefea. Není kdovíjak jasná, ale třeba fotograficky jde stále o zajímavý objekt. Mapka k vyhledání.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Podrobnosti zde.

Kosmonautika:

  • Evropská kosmická agentura připravuje ke startu raketu Vega. Plánovaný start byl odložen z důvodu rychlého větru ve větších výškách.
     

Výročí:

  • 7. května 1963 (50 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar 2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.
     
  • 9. května 2003 (10 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu.
     
  • 11. května 1918 (95 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.
     
  • 12. května 1523 (490 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc a planety
  • Astronomické dny v oblastech tmavé oblohy
  • Výročí: Skylab
  • Výročí: Mercury 9
  • Výročí: Skylab

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Feynman, Hayabusa, Vesmírný týden, Oldřich Prefát


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »