Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2013

17. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4.

Měsíc je fázi kolem úplňku. Ve čtvrtek je částečné zatmění Měsíce. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci (bude v opozici). Přelety ISS se stěhují z večerní oblohy na denní (přelety přes Slunce).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna v úplňku. Rovina jeho dráhy je skloněná vůči oběžné rovině Země kolem Slunce, ale občas se průsečíky těchto rovin (uzly) setkají v zemském stínu, nebo na spojnici Země a Slunce. Potom pozorujeme zatmění Měsíce nebo Slunce. Proto není zatmění při každém novu nebo úplňku. Vhodnou ukázkou je právě tento čtvrtek, kdy nastane částečné zatmění Měsíce. Náš souputník se ale do stínu Země málem netrefí a tak bude toto zatmění méně efektní, než jiná. Střed zatmění je ve 22:07 SELČ a Měsíc bude 15° nad jihovýchodem nedaleko planety Saturn v souhvězdí Panny. Z jedné strany bude nápadně tmavší a nepatrně ukouslý.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. GRS bychom možná měli vidět ve středu 24. 4. (na středu kotouče ve 21:15 SELČ). V ten samý den (24. 4.) zkuste úkazy Ganymedu: konec zákrytu ve 21:34 a začátek zatmění ve 22:39. V neděli 28. 4. zkuste přechod Ió (20:57-23:10) a jeho stínu (od 21:47).

Saturn (0,2 mag) bude v neděli 28. dubna v opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.

Slunce nás v poslední době baví. Jednak svými paprsky v příjemném jarním počasí a také skvrnami na povrchu. Sem tam se objevují slabší erupce, ale na něco vyloženě silného, co by způsobilo polární záře i u nás si nejspíš ještě počkáme. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Lyrid měl maximum v noci na pondělí. Informace k roji najdete na webu kommet.cz, tamtéž píše Jakub Koukal i o jiných slabých rojích. Fotografie a aktuální informace o Lyridách najdete na webu spaceweather.com.

Přelety ISS již pokračují jen v době kolem západu Slunce. To je mimochodem pěkná příležitost na pozorování stanice proti světlé obloze, pokud ji najdete např. větším triedrem. V tom klasickém 10x50 jsem viděl malinké H, ale v 15x70 už je tvar stanice perfektně viditelný a je tam i náznak dalších detailů. Tento týden však nastávají i večerní a odpolední přelety stanice přes sluneční disk. Tady už bude třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně.

Kosmonautika:

  • Raketa Antares se ne a ne odlepit od startovní rampy. Na vině byly technické potíže i počasí. Poslední pokus o start nastal v noci na pondělí a byl konečně úspěšný. Na palubě je maketa nákladní lodi Cygnus a nanodružice. Jde o soukromý projekt společnosti Orbital Sciences. Raketa startovala ze základny Wallops ve státě Virginia v USA.
     
  • 24. dubna je v plánu start rakety Sojuz-U z Bajkonuru. Na palubě je nákladní Progress M-18M k ISS.
     

Výročí:

  • 23. dubna 1858 (155 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Přečtěte si prosím článek odkázaný v předchozí větě, protože ač fyzik, jeho přínos k poznání vesmíru je obrovský.
     
  • 28. dubna 1928 (85 let) se narodil americký astronom Eugene Merle Shoemaker. Jeho jméno známe např. z komety Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Doporučuji článek v odkazu výše uvedeném od člověka nejvíce povolaného. Paní Tichá byla nejen kolegyní z oboru, ale i blízkým přítelem v červenci 1997 tragicky zesnulého astronoma a geologa. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.
     
  • 23. dubna 2003 (10 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumá vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívá do daleké i blízké minulosti (rozuměj také různě daleko od nás).
     

Výhled na příští týden:

  • Slábnoucí kometka PanSTARRS v Kasijopeji
  • Saturn celou noc
  • Výročí: znáte někoho? Napište mi

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Eugene Shoemaker, Vesmírný týden, GALEX, Max Planck


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »