Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ohnivý prsten sledujte přes internet

Ohnivý prsten sledujte přes internet

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Kevin Baird.
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Kevin Baird.
Pokud se vám v pátek 10. května krátce po půlnoci pořád nebude chtít spát, zavítejte přes internet do Austrálie. Malé deja-vu od loňského listopadu vám přinese opětovný pohled na zatmění Slunce. Jen s tím rozdílem, že tentokrát půjde o zatmění prstencové. "Ohnivý prsten", jak úkaz přezdívají anglicky mluvící státy, se na více jak 4 minuty stvoří nad Queenslandem a vzápetí i nad Šalamounovými ostrovy a několika ostrůvky v centrálním Tichomoří. Webcast zatmění poběží pochopitelně z Austrálie.

Toto prstencové zatmění se odehraje v celém průběhu v severovýchodní části Austrálie. Je to trošku ironie, že zejména obyvatelé australského Queenslandu si mohou v horizontu necelého půlroku užít už druhé výrazné zatmění Slunce. To první nastalo v listopadu minulého roku a bylo úplné. V případě tohoto zatmění bude Měsíc zakrývat Slunce svým úhlově menším kotoučem (leží v blízkosti odzemí, kterého dosáhne o tři dny později; je úhlově menší). Díky tomu nezakryje Slunce celé a ten, kdo bude stát v centru tzv. pásu annularity, uvidí přes bezpečný filtr nezvyklý zjev prstýnku slunečního disku. Maximální fáze úkazu se v Queenslandu odehraje ve středoevropském letním čase okolo 0:40, tedy ze čtvrtka 9. května na pátek 10. května po půlnoci.

Webcasty:

Průběh zatmění v Austrálii
(animace: Larry Koehn; shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Jedno ze dvou zatmění

Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. To druhé bude ještě méně obvyklé. Nastane 3. listopadu 2013 a bude tzv. hybridní. To znamená, že v jeho průběhu začíná na periferii Země jako prstencové, ale vzápětí se při posunu stínu Měsíce směrem k rovníku začne přetvářet na velmi krátké úplné. Nejdéle potrvá v Atlantském oceánu (jihozápadně od pobřeží africké Libérie) 1 minutu 40 sekund. Pevniny se dotkne až v Gabonu, kde potrvá okolo 1 minuty. Do Kenyi už přejde přes Congo a Ugandu jako extrémně krátké úplné zatmění o délce okolo 17 sekund.

Kdy další prstencové?

Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 29. dubna příštího roku na velmi malé ploše Antarktidy. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »