Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Z neděle na pondělí přiletí meteory z η-Aquarid

Z neděle na pondělí přiletí meteory z η-Aquarid

Meteor. Autor: NASA.
Meteor.
Autor: NASA.
Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.

Radiant meteorického roje Eta-Aquaridy. Autor: NASA.
Radiant meteorického roje Eta-Aquaridy.
Autor: NASA.
Meteorický roj Aquarid je každoročně aktivní v čase mezi 19. dubnem až 28. květnem. Svého vrcholu aktivity však dosahuje kolem 6. května. V letošním maximu (v pondělí 6. května kolem časné 3. hodiny SELČ) by mělo být možné spatřit až 55 rojových meteorů za hodinu. Tato hodnota je ovšem ryze teoretická a v praxi ji i za ideálních pozorovacích podmínek musíme přeci jen o něco ponížit.

Halleyova kometa v roce 1986
Halleyova kometa v roce 1986
Mateřským tělesem roje je jedna z nejznámějších komet vůbec. Květnové Aquaridy jsou společně s podzimními Orionidami pozůstatky slavné komety 1P/Halley. Meteory roje jsou velice rychlé (kolem 66 km/s). V roji jsou také vysokým podílem zastoupeny jasné meteory, které mohou zanechávat výrazné stopy. Aquaridy nejsou typickým rojem středních zeměpisných šířek severní polokoule. Radiant vychází nad obzor až v závěru noci a nedostává se nijak vysoko nad horizont. O to efektnější však mohou být jasné meteory s dlouhou dráhou vystupující vysoko na oblohu.

V letošním roce bude našim pozorováním mimořádně přát fáze Měsíce. Ten totiž bude 26 dnů starý (již úzký srpek pouhé čtyři dny před novem) a navíc jeho deklinace, jen -10°, zajistí, že bude pořád nízko nad obzorem.

Radiant roje se nachází jeden stupeň pod nebeským rovníkem v rektascenzi 21h 56m 03s. Tento bod naleznete kousek na západ od nejjasnější hvězdy souhvězdí Vodnáře – Sadalmelek. Na začátku května radiant vychází nad obzor kolem 2. hodiny SELČ. Nautické svítání se téměř kryje s východem srpku Měsíce a připadá na cca 4. hodinu (SELČ). Právě tohoto dvouhodinového intervalu - mez i 2. a 4. hodinou ranní – je nutno 6. května ráno využít k pozorování. Meteory vylétající zdánlivě z radiantu nad VJV budou především v předúsvitových hodinách křižovat jižní, případně severovýchodní oblohu. Je třeba si uvědomit, že v oblasti samotného radiantu uvidíme meteorů jen minimum a většina jich zazáří až ve vzdálenosti 60° až 90° od něho. Jasnou oblohu a hodně padajících hvězd!

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.


Poznámka redakce: Meteory si můžete rovněž vyfotit. Stačí mít po ruce foťák umožňující delší expozici (nejlépe zrcadlovku a širokoúhlejším objektivem) a stativ. Foťák namiřte do libovolné oblasti oblohy a foťte, dokud vám přes zorné pole nepřeletí jasný meteor. Své snímky nám pak můžete zaslat přes formulář. Dorazí-li více snímků, vytvoříme fotogalerii.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Meteorický roj


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »