Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Z neděle na pondělí přiletí meteory z η-Aquarid

Z neděle na pondělí přiletí meteory z η-Aquarid

Meteor. Autor: NASA.
Meteor.
Autor: NASA.
Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.

Radiant meteorického roje Eta-Aquaridy. Autor: NASA.
Radiant meteorického roje Eta-Aquaridy.
Autor: NASA.
Meteorický roj Aquarid je každoročně aktivní v čase mezi 19. dubnem až 28. květnem. Svého vrcholu aktivity však dosahuje kolem 6. května. V letošním maximu (v pondělí 6. května kolem časné 3. hodiny SELČ) by mělo být možné spatřit až 55 rojových meteorů za hodinu. Tato hodnota je ovšem ryze teoretická a v praxi ji i za ideálních pozorovacích podmínek musíme přeci jen o něco ponížit.

Halleyova kometa v roce 1986
Halleyova kometa v roce 1986
Mateřským tělesem roje je jedna z nejznámějších komet vůbec. Květnové Aquaridy jsou společně s podzimními Orionidami pozůstatky slavné komety 1P/Halley. Meteory roje jsou velice rychlé (kolem 66 km/s). V roji jsou také vysokým podílem zastoupeny jasné meteory, které mohou zanechávat výrazné stopy. Aquaridy nejsou typickým rojem středních zeměpisných šířek severní polokoule. Radiant vychází nad obzor až v závěru noci a nedostává se nijak vysoko nad horizont. O to efektnější však mohou být jasné meteory s dlouhou dráhou vystupující vysoko na oblohu.

V letošním roce bude našim pozorováním mimořádně přát fáze Měsíce. Ten totiž bude 26 dnů starý (již úzký srpek pouhé čtyři dny před novem) a navíc jeho deklinace, jen -10°, zajistí, že bude pořád nízko nad obzorem.

Radiant roje se nachází jeden stupeň pod nebeským rovníkem v rektascenzi 21h 56m 03s. Tento bod naleznete kousek na západ od nejjasnější hvězdy souhvězdí Vodnáře – Sadalmelek. Na začátku května radiant vychází nad obzor kolem 2. hodiny SELČ. Nautické svítání se téměř kryje s východem srpku Měsíce a připadá na cca 4. hodinu (SELČ). Právě tohoto dvouhodinového intervalu - mez i 2. a 4. hodinou ranní – je nutno 6. května ráno využít k pozorování. Meteory vylétající zdánlivě z radiantu nad VJV budou především v předúsvitových hodinách křižovat jižní, případně severovýchodní oblohu. Je třeba si uvědomit, že v oblasti samotného radiantu uvidíme meteorů jen minimum a většina jich zazáří až ve vzdálenosti 60° až 90° od něho. Jasnou oblohu a hodně padajících hvězd!

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.


Poznámka redakce: Meteory si můžete rovněž vyfotit. Stačí mít po ruce foťák umožňující delší expozici (nejlépe zrcadlovku a širokoúhlejším objektivem) a stativ. Foťák namiřte do libovolné oblasti oblohy a foťte, dokud vám přes zorné pole nepřeletí jasný meteor. Své snímky nám pak můžete zaslat přes formulář. Dorazí-li více snímků, vytvoříme fotogalerii.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Meteorický roj


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »