Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2013

22. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 29. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6.

Měsíc je po úplňku. Večer pokračuje setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Zajímavě vypadá kometa PanSTARRS. ISS překlápí ranní přelety na oblohu předpůlnoční.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. května v poslední čtvrti. Druhou polovinu týdne bude možné využít ke krátkému pohledu na tmavší nebe bez měsíčního svitu.

 

Merkur, Venuše a Jupiter. Autor: Petr Horálek
Merkur, Venuše a Jupiter.
Autor: Petr Horálek
Planety:
Večer se na severozápadě pokračují v rošádě planety Jupiter, Venuše a Merkur. Nejzajímavější úkaz zhatilo 26. května počasí, ale i nadále budou blízko sebe. Koncem května vytvoří přímku, kdy dole bude Jupiter (-1,9 mag) nad ním Venuše (-3,9 mag) a nejvýše Merkur (-0,3 mag). Rozestup bude přibližně 3 až 4 stupně.

Saturn (0,3 mag) je viditelný téměř celou noc. Nyní se nachází v Panně asi 13° východně od hvězdy Spica.

Slunce již není tak aktivní. Možná se to změní, až se některé aktivní oblasti z odvrácené polokoule natočí opět k Zemi. Možná nás překvapí aktivní oblasti nacházející se nyní u středu kotouče. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) vypadá velice zajímavě. S tím, jak Země 27. května prochází rovinou její dráhy, vidíme prachové částice v její dráze velice zvýrazněny a výsledkem je pohled na protichvost dlouhý asi 8 stupňů.

V týdnu jsem dostal upozornění na začínající sezónu NLC. U nás jsem zvyklý je hledat až od první dekády června, ale jeden nikdy neví. V případě problému s tímto odkazem zkuste tento odkaz přímo na obrázek.

Přelety ISS jsou nyní k vidění v brzkých ranních hodinách. Pro nás, co neradi ráno, je tu dobrá zpráva, že od víkendu se to začne překlápět přes půlnoc na pozdní večerní hodiny. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Opportunity pokračuje na jih k malému výstupku valu kráteru Endeavour nazvanému Sutherland Point. Každý marsovský den (sol) nyní vozítko urazí 50 - 100 metrů. Za poslední marsovský rok se sice posunula jen asi 150 metrů jižněji, ale nyní bude již postup velice rychlý. Pěkný snímek nejbližšího okolí i cíle kousek na jih pořídila navigační kamera.
    Curiosity pokračuje ve výzkumu hornin pomocí vrtáku i laseru.
     

Výročí:

  • 2. června 2003 (10 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánovce 2003 už neozvalo. Umělá družice Marsu však funguje bez problémů a stále zvládá snímkovat planetu i přenášet data z povrchu, pokud by to bylo potřeba.
     
  • 2. června 1983 (30 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°.
     
  • 2. června 1858 (155 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k -1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety
  • Výročí: Veněra 16

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars express, Donati, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »