Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2013

18. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer září na západě Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Vrcholit budou éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. Večery jsou bez jeho přítomnosti tmavé, ráno můžeme Měsíc pozorovat nad jihovýchodem.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat oblačné pásy a také některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. Pozorovat bychom měli už od brzkého soumraku. GRS bychom možná mohli zaznamenat, jak přechází středem kotoučku ve středu 1. května (22:05 SELČ). Na pondělí 29. dubna připadá dvojúkaz měsíců, nejprve skončí zatmění Io (21:10) a potom začne zákryt Europy (21:36). Ve středu 1. května ve 21:08 opustí stín Europy kotouč Jupiteru.

Saturn (0,2 mag) je krátce po nedělní opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys. Podívejte se, jaké nádherné snímky se podařilo vyprodukovat z Česko - Slovenska.

Slunce je stále velmi aktivní. Celý týden jsme mohli sledovat jednu aktivní oblast s potenciálem k velmi silným erupcím a sotva zapadla, už se na východní polokouli zfromovala další větší oblast se skvrnami, která dosáhla v neděli nejvyššího stupně naší bdělosti. Uvidíme, jak se situace dále vyvine s tím, jak se skvrny natočí více k Zemi. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní prolétla Kasiopejou do Kefea. Nachází se v místech, kde je velká bublina ionizovaného plynu kolem NGC 7822. Mapka k vyhledání. Nečekejme tedy nic jasného, kometa už hodně zeslábla, ale fotograficky je to stále zajímavý objekt.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Vyloučit nemůžeme ani přelet přes Měsíc, byť ten by nastal jen na modré obloze.

Éta Aquaridy, částice uvolněné z Halleyovy komety, potkává Země každoročně kolem 5. až 6. května. Země se s prachem Halleyovy komety setkává dvakrát ročně, druhý roj jsou známé podzimní Orionidy. Meteorický roj je to celkem spolehlivý. Očekávat lze kolem 10 meteorů za hodinu.

Kosmonautika:

  • Týden byl plný startů běžných raket s různými družicemi. Všemu vévodilo dění kolem nákladní lodi Progress M-19M. Ta měla po startu problém s jednou navigační anténou, ale i bez ní se automatické spojení se stanicí zdařilo. Starty raket ještě pokračují tento týden vynesením družic z Číny a Francouzské Guayány (raketa Vega).
     

Výhled na příští týden:

  • Mladý Měsíc a Venuše
  • Prstencové zatmění (Austrálie)
  • Výročí: Richard Feynman

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eta-Aquaridy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »