Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2013

18. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer září na západě Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Vrcholit budou éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. Večery jsou bez jeho přítomnosti tmavé, ráno můžeme Měsíc pozorovat nad jihovýchodem.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat oblačné pásy a také některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. Pozorovat bychom měli už od brzkého soumraku. GRS bychom možná mohli zaznamenat, jak přechází středem kotoučku ve středu 1. května (22:05 SELČ). Na pondělí 29. dubna připadá dvojúkaz měsíců, nejprve skončí zatmění Io (21:10) a potom začne zákryt Europy (21:36). Ve středu 1. května ve 21:08 opustí stín Europy kotouč Jupiteru.

Saturn (0,2 mag) je krátce po nedělní opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys. Podívejte se, jaké nádherné snímky se podařilo vyprodukovat z Česko - Slovenska.

Slunce je stále velmi aktivní. Celý týden jsme mohli sledovat jednu aktivní oblast s potenciálem k velmi silným erupcím a sotva zapadla, už se na východní polokouli zfromovala další větší oblast se skvrnami, která dosáhla v neděli nejvyššího stupně naší bdělosti. Uvidíme, jak se situace dále vyvine s tím, jak se skvrny natočí více k Zemi. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní prolétla Kasiopejou do Kefea. Nachází se v místech, kde je velká bublina ionizovaného plynu kolem NGC 7822. Mapka k vyhledání. Nečekejme tedy nic jasného, kometa už hodně zeslábla, ale fotograficky je to stále zajímavý objekt.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Vyloučit nemůžeme ani přelet přes Měsíc, byť ten by nastal jen na modré obloze.

Éta Aquaridy, částice uvolněné z Halleyovy komety, potkává Země každoročně kolem 5. až 6. května. Země se s prachem Halleyovy komety setkává dvakrát ročně, druhý roj jsou známé podzimní Orionidy. Meteorický roj je to celkem spolehlivý. Očekávat lze kolem 10 meteorů za hodinu.

Kosmonautika:

  • Týden byl plný startů běžných raket s různými družicemi. Všemu vévodilo dění kolem nákladní lodi Progress M-19M. Ta měla po startu problém s jednou navigační anténou, ale i bez ní se automatické spojení se stanicí zdařilo. Starty raket ještě pokračují tento týden vynesením družic z Číny a Francouzské Guayány (raketa Vega).
     

Výhled na příští týden:

  • Mladý Měsíc a Venuše
  • Prstencové zatmění (Austrálie)
  • Výročí: Richard Feynman

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eta-Aquaridy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »