Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  STS-126: Průběžné zpravodajství
Vít Straka Vytisknout článek

STS-126: Průběžné zpravodajství

Znak STS-126
Znak STS-126
Už po 27. navštívil raketoplán Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Endeavour je k ní připojený právě v těchto dnech a plní zde důležitou zásobovací misi. Je to jeho 22. mise a celkově 124. let raketoplánu do vesmíru. Co se týče letošního roku, je to 4. mise raketoplánu a 2. let Endeavouru.

Ty, kteří v noci na sobotu sledovali na NASA TV nádherné záběry nočního startu, bych rád upozornil, že ve stejnou dobu tento přímý přenos sledovala i posádka ISS (viz video).Start proběhl bez problémů,Endeavour byl naveden na oběžnou dráhu, z níž zahájil stíhání ISS. Pozdější analýza záběrů pozemních kamer ovšem ukázala odpadávání blíže neidentifikovatelných částic z oblasti krytu jednoho z motorů OMS (Orbital Maneuvring System) 28 sekund po startu (viz obrázek). Inspekce tepelné ochrany, provedená druhý den letu (v sobotu večer našeho času) pomocí robotické paže raketoplánu a nástavce OBSS ale neukázala žádné poškození. Počkáme si ještě na analýzu fotografií, pořízených posádkou ISS při příletu Endeavouru. Také trochu zlobila jedna z parabolických všesměrových antén, selhalo její automatické natáčení a muselo být nahrazeno příkazy ze Země.

Ke stanici Endeavour dorazil v neděli večer, ve 22:08 SEČ velitel Chris Ferguson provedl s raketoplánem otočku, čímž umožnil posádce ISS nasnímat tepelný štít a ve 23:01 došlo ke spojení obou těles. Asi o 2 hodiny později byly otevřeny poklopy a posádky se uvítaly.

V pondělí okolo 18. hodiny byl z nákladového prostoru Endeavouru vyzvednut staniční robotickou paží nákladní modul Leonardo s více než 6000 kg vybavení a v 18:50 připojen ke stanici. Postupně se také schyluje k první kosmické vycházce. Absolvují ji Piperová a Bowen. Noc před ní strávili ve speciálním modulu ve sníženém tlaku, pro odstranění dusíku z krve. Vycházka by měla začít v úterý v 19:45 SEČ. Trvat má 6 a půl hodiny a "spacewalkeři" při ní přemístí dusíkovou nádrž do nákladového prostoru raketoplánu a začnou čištění a mazání kloubů, otáčejících solární panely za Sluncem.

Podle NASA mise zatím probíhá extrémně dobře, doufejme tedy, že to tak zůstane i nadále.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »