Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na oběžné dráze se srazily družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Na oběžné dráze se srazily družice

Iridium
Iridium
V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.

Ruský vojenský telekomunikační satelit Cosmos 2251 o hmotnosti 900 kg byl na oběžné dráze od roku 1993 a v době kolize již nebyl funkční. Americký satelit sítě Iridium měl hmotnost 560 kg a na oběžné dráze pracoval od roku 1997. Firma Iridium Satellite LLC potvrdila ztrátu svého satelitu a oznámila, že ho během asi měsíce nahradí jinou družicí. Firma provozuje rozsáhlou síť, čítající dnes 66 družic (vlastně už jen 65) na nízké oběžné dráze. Iridium zná velké množství astronomů amatérů. Anténa družice Iridium velmi dobře odráží sluneční světlo. Na obloze tak lze často pozorovat záblesky těchto družic.

Kolize má ale mnohem horší následky, než je ztráta dvou satelitů. Na oběžné dráze kolem Země po ní zůstal obrovský oblak větších i menších úlomků. Ty mohou být velmi nebezpečné pro další družice a kosmické lodi. Situaci navíc komplikuje fakt, že ke srážce došlo poměrně vysoko (790 km nad Zemí). Trosky družic se tak dostanou do atmosféry až za mnoho let.

Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Místo kolize a směr pohybu družic krátce incidentem. Zdroj: spaceweather.com



NASA všechny objekty na oběžné dráze pečlivě monitoruje svými radary. Kosmické smetí může ohrozit životy astronautů na palubě raketoplánu či Mezinárodní kosmické stanice. Je nezbytně nutné kosmické smetí sledovat a v případě nebezpečí zahájit úhybný manévr. Kolize i s několikacentimetrovým objektem může být naprosto katastrofální. Objekty se totiž pohybují obrovskou rychlostí. Například družice Iridium se v době srážky pohybovala rychlostí 27 088 km/h.

Animace kolize

Po současné srážce zůstalo dle prvních radarových měření na 600 úlomků. Realita ale bude zřejmě horší. Úlomky mohou ohrozit některé další satelity na podobné oběžné dráze. Mezinárodní kosmická stanice ani její posádka by v ohrožení být neměla.

V uplynulých 20 letech sice došlo k několika menším incidentům, nikdy se ale nesrazily dvě družice. Poslední velký problém nastal v roce 2007, kdy Čína úmyslně v rámci vojenského testu sestřelila nefunkční satelit. Svět tehdy incident rázně odsoudil. Po čínském satelitu zbylo na oběžné dráze také velké množství fragmentů.

Aktualizace:

16. února 2009: nad částmi Texasu a Kentucky v USA byly během víkendu pozorovány denní bolidy. Je možné, že se jednalo o zbytky družic, které se minulý týden srazily na oběžné dráze. Vstup těles do atmosféry prý vyvolal silný rámus, který rozechvěl i budovy. Není ale zřejmé, zda se jednalo o zbytky družic nebo meteoroid. Zdroj (EN)

Další informace:

Zdroj: space.com




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »