Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na oběžné dráze se srazily družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Na oběžné dráze se srazily družice

Iridium
Iridium
V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.

Ruský vojenský telekomunikační satelit Cosmos 2251 o hmotnosti 900 kg byl na oběžné dráze od roku 1993 a v době kolize již nebyl funkční. Americký satelit sítě Iridium měl hmotnost 560 kg a na oběžné dráze pracoval od roku 1997. Firma Iridium Satellite LLC potvrdila ztrátu svého satelitu a oznámila, že ho během asi měsíce nahradí jinou družicí. Firma provozuje rozsáhlou síť, čítající dnes 66 družic (vlastně už jen 65) na nízké oběžné dráze. Iridium zná velké množství astronomů amatérů. Anténa družice Iridium velmi dobře odráží sluneční světlo. Na obloze tak lze často pozorovat záblesky těchto družic.

Kolize má ale mnohem horší následky, než je ztráta dvou satelitů. Na oběžné dráze kolem Země po ní zůstal obrovský oblak větších i menších úlomků. Ty mohou být velmi nebezpečné pro další družice a kosmické lodi. Situaci navíc komplikuje fakt, že ke srážce došlo poměrně vysoko (790 km nad Zemí). Trosky družic se tak dostanou do atmosféry až za mnoho let.

Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Místo kolize a směr pohybu družic krátce incidentem. Zdroj: spaceweather.com



NASA všechny objekty na oběžné dráze pečlivě monitoruje svými radary. Kosmické smetí může ohrozit životy astronautů na palubě raketoplánu či Mezinárodní kosmické stanice. Je nezbytně nutné kosmické smetí sledovat a v případě nebezpečí zahájit úhybný manévr. Kolize i s několikacentimetrovým objektem může být naprosto katastrofální. Objekty se totiž pohybují obrovskou rychlostí. Například družice Iridium se v době srážky pohybovala rychlostí 27 088 km/h.

Animace kolize

Po současné srážce zůstalo dle prvních radarových měření na 600 úlomků. Realita ale bude zřejmě horší. Úlomky mohou ohrozit některé další satelity na podobné oběžné dráze. Mezinárodní kosmická stanice ani její posádka by v ohrožení být neměla.

V uplynulých 20 letech sice došlo k několika menším incidentům, nikdy se ale nesrazily dvě družice. Poslední velký problém nastal v roce 2007, kdy Čína úmyslně v rámci vojenského testu sestřelila nefunkční satelit. Svět tehdy incident rázně odsoudil. Po čínském satelitu zbylo na oběžné dráze také velké množství fragmentů.

Aktualizace:

16. února 2009: nad částmi Texasu a Kentucky v USA byly během víkendu pozorovány denní bolidy. Je možné, že se jednalo o zbytky družic, které se minulý týden srazily na oběžné dráze. Vstup těles do atmosféry prý vyvolal silný rámus, který rozechvěl i budovy. Není ale zřejmé, zda se jednalo o zbytky družic nebo meteoroid. Zdroj (EN)

Další informace:

Zdroj: space.com




O autorovi



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »