Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na oběžné dráze se srazily družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Na oběžné dráze se srazily družice

Iridium
Iridium
V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.

Ruský vojenský telekomunikační satelit Cosmos 2251 o hmotnosti 900 kg byl na oběžné dráze od roku 1993 a v době kolize již nebyl funkční. Americký satelit sítě Iridium měl hmotnost 560 kg a na oběžné dráze pracoval od roku 1997. Firma Iridium Satellite LLC potvrdila ztrátu svého satelitu a oznámila, že ho během asi měsíce nahradí jinou družicí. Firma provozuje rozsáhlou síť, čítající dnes 66 družic (vlastně už jen 65) na nízké oběžné dráze. Iridium zná velké množství astronomů amatérů. Anténa družice Iridium velmi dobře odráží sluneční světlo. Na obloze tak lze často pozorovat záblesky těchto družic.

Kolize má ale mnohem horší následky, než je ztráta dvou satelitů. Na oběžné dráze kolem Země po ní zůstal obrovský oblak větších i menších úlomků. Ty mohou být velmi nebezpečné pro další družice a kosmické lodi. Situaci navíc komplikuje fakt, že ke srážce došlo poměrně vysoko (790 km nad Zemí). Trosky družic se tak dostanou do atmosféry až za mnoho let.

Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Místo kolize a směr pohybu družic krátce incidentem. Zdroj: spaceweather.com



NASA všechny objekty na oběžné dráze pečlivě monitoruje svými radary. Kosmické smetí může ohrozit životy astronautů na palubě raketoplánu či Mezinárodní kosmické stanice. Je nezbytně nutné kosmické smetí sledovat a v případě nebezpečí zahájit úhybný manévr. Kolize i s několikacentimetrovým objektem může být naprosto katastrofální. Objekty se totiž pohybují obrovskou rychlostí. Například družice Iridium se v době srážky pohybovala rychlostí 27 088 km/h.

Animace kolize

Po současné srážce zůstalo dle prvních radarových měření na 600 úlomků. Realita ale bude zřejmě horší. Úlomky mohou ohrozit některé další satelity na podobné oběžné dráze. Mezinárodní kosmická stanice ani její posádka by v ohrožení být neměla.

V uplynulých 20 letech sice došlo k několika menším incidentům, nikdy se ale nesrazily dvě družice. Poslední velký problém nastal v roce 2007, kdy Čína úmyslně v rámci vojenského testu sestřelila nefunkční satelit. Svět tehdy incident rázně odsoudil. Po čínském satelitu zbylo na oběžné dráze také velké množství fragmentů.

Aktualizace:

16. února 2009: nad částmi Texasu a Kentucky v USA byly během víkendu pozorovány denní bolidy. Je možné, že se jednalo o zbytky družic, které se minulý týden srazily na oběžné dráze. Vstup těles do atmosféry prý vyvolal silný rámus, který rozechvěl i budovy. Není ale zřejmé, zda se jednalo o zbytky družic nebo meteoroid. Zdroj (EN)

Další informace:

Zdroj: space.com




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »