Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunar Reconnaissance Orbiter
Zástupci NASA prohlásili ve čtvrtek 21. 5. 2009, že cílem červnové mise k Měsíci bude prozkoumat jeho povrch za účelem výběru vhodných míst pro přistání budoucích astronautů a vyhledání zdrojů vody, což by umožnilo lidem pracovat, případně dlouhodobě pobývat na nejbližším souputníku naší planety.

NASA doufá, že dvojice sond bude úspěšná. Jedna sonda bude zkoumat povrch Měsíce a pátrat po přítomnosti vody z oběžné dráhy, zatímco druhá sonda tvrdě narazí do povrchu, přičemž dojde k vyvržení části měsíčního materiálu. Tuto událost budou sledovat jak pozemní dalekohledy, tak i sonda na oběžné dráze kolem Měsíce.

"Musíme získat tyto důležité informace pro zajištění bezpečného návratu amerických astronautů na povrch Měsíce pro uskutečnění jeho podrobného průzkumu," říká Mike Wargo, vedoucí týmu vědců, zabývajících se výzkumem Měsíce.

Tato mise bude zaměřena na málo známé oblasti v okolí měsíčních pólů, doufajíc v potvrzení zpráv o velkých zásobách vodíku a možného vodního ledu. Led však nebyl objeven v rovníkových oblastech, které byly podrobně studovány v rámci pilotovaných letů, uskutečněných v minulém století.

Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Dvojici sond vynese směrem k Měsíci nosná raketa Atlas 5, jejíž start se uskuteční 17. 6. 2009 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. "Pomocí kosmických sond budeme zjišťovat možné zásoby vodního ledu v oblastech kolem měsíčních pólů, v místech, která jsou ve skutečnosti neustále ponořena do stínu - nikdy zde nesvítí Slunce," dodává Wargo.

Krátery, které jsou permanentně ukryté ve stínu a které "neviděly" sluneční světlo po dobu jedné či dvou miliard let, mohou při teplotách kolem -200 °C obsahovat depozity vodního ledu. Projektový manažer Dan Andrews se domnívá, že objev ledu by byl rozhodujícím faktorem pro realizaci budoucích pilotovaných letů na Měsíc. Led může poskytovat nejen vodu, ale i kyslík pro kosmonauty a okysličovadlo jako součást pohonných hmot raketových motorů.

Kosmická sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), vybavená sedmi vědeckými přístroji ke studiu teploty, topografie, radioaktivity a množství vodíku, bude obíhat kolem Měsíce po nízké polární dráze ve výšce 50 km nad povrchem, vytvářet trojrozměrné mapy a zjišťovat další informace zhruba o 100 oblastech, ve kterých mohou v budoucnu přistát pilotované výpravy. Tyto oblasti budou snímány s rozlišením detailů o velikosti jednoho metru.

LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
Další kosmická sonda LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) se doslova zřítí rychlostí téměř 9 000 km/h na měsíční povrch v některém z kráterů, které jsou trvale ponořeny do stínu. Tato srážka, která je naplánována na říjen letošního roku, způsobí vyvržení měsíční horniny do výšky téměř 10 km, což umožní sondě LRO zjistit přítomnost vodního ledu při průletu vyvrženým materiálem zhruba 4 minuty po vlastním impaktu. Přestože tato srážka bude ve skutečnosti dílem několika minut, může být z povrchu Země pozorovatelná pomocí dalekohledů.

Obě sondy budou navedeny na dráhu k Měsíci pomocí urychlovacího stupně Centaur. Zatímco při jiných startech stupeň Centaut ukončí svoji práci při oddělení družic, v tomto případě se stane nástrojem vědeckého poznání Měsíce. Bude tím prvním tělesem, které dopadne na měsíční povrch, do kráteru ukrytého ve věčném stínu. Materiál, vyvržený při impaktu bude studován jak přístroji na obou sondách, pozemními dalekohledy a pravděpodobně i pomocí HST. Astronomové budou pátrat po přítomnosti vodního ledu při studiu vyvrženého materiálu, ozářeném slunečním světlem.

Sondy LRO + LCROSS tak budou následovat obdobné výzkumy pomocí dřívější sondy Lunar Prospector, která detekovala přítomnost vody na Měsíci. Rovněž tato sonda byla navedena na sestupnou dráhu a narazila do povrchu Měsíce, aby bylo možné potvrdit přítomnost vody ve vyvrženém materiálu. Tento experiment se však nezdařil, voda detekována nebyla.

Zdroj: www.physorg a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »