Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K ISS se vydal kanadský miliardář
Vít Straka Vytisknout článek

K ISS se vydal kanadský miliardář

Posádka Sojuzu TMA-16
Posádka Sojuzu TMA-16
Ve středu 30. září v 9:14 SELČ z Bajkonuru odstartovala směrem k Mezinárodní kosmické stanici loď Sojuz TMA-16 se třemi kosmonauty: velitel Maxim Suraev a palubní inženýři Jeff Williams a Guy Laliberte. Třetí jmenovaný, kanadský podnikatel, se letu účastní jako vesmírný turista. Jde o velmi pozoruhodnou osobu, díky cirkusu Cirque de Soleil, který založil a vlastní, v roce 2007 získal celosvětový titul Podnikatel roku.

Start kosmické lodi Sojuz TMA-16 probíhal hladce a bez problémů. Nosná raketa se zvedla ze startovací rampy Jurije Gagarina na kosmodromu Bajkonur 30. září v 9:14:42 SELČ a o devět minut později loď s tříčlennou posádkou dosáhla oběžné dráhy. Následně se oddělila od vyhořelého třetího stupně své nosné rakety a vyklopila komunikační antény a solární panely pro výrobu elektřiny. K Mezinárodní kosmické stanici by měl Sojuz po dvou dnech postupného zvyšování dráhy přiletět v pátek, jeho připojení k zadnímu stykovacímu uzlu modulu Zvezda je v plánu v 10:37 SELČ.

Start Sojuzu TMA-16
Start Sojuzu TMA-16
Maxim Suraev (Rusko) a Jeff Williams (USA) jsou připraveni k 6měsíčnímu pobytu na ISS, vystřídají své kolegy Gennadyho Padalku (Rusko, velitel stanice) a Michaela Barratta (USA), kteří jsou na stanici od března a 11. října by se měli vrátit na Zemi v lodi Sojuz TMA-14, kterou na ISS v březnu přiletěli. Na Zemi se s nimi vrátí i kosmický turista Guy Laliberte po 12 dnech v kosmu. Kromě Padalky a Barratta posádku ISS momentálně tvoří také Frank De Winne (Belgie), Roman Romaněnko (Rusko), Robert Thirsk (Kanada) a Nicole Stottová (USA), tito čtyři astronauté na stanici zůstanou spolu se Suraevem a Williamsem, De Winne se po odletu Sojuzu TMA-14 stane prvním evropským velitelem ISS.

Posádka Sojuzu TMA-16:

Velitel Maxim Suraev (na úvodní fotografii uprostřed)
Pro tohoto ruského pilota je to první cesta do vesmíru. V oddíle ruských kosmonautů je od roku 1999, má nalétáno asi 700 hodin na strojích L-39 a Su-27. V roce 2007 získal také právní vzdělání. Na pobyt na ISS se připravoval od ledna 2000, byl členem záložních posádek 17. a 19. základní posádky ISS.

Palubní inženýr Jeffrey Williams (na úvodní fotografii vpravo)
Po odletu De Winneho převezme velení stanice. Má za sebou už dva kosmické lety. Poprvé se do vesmíru podíval na palubě raketoplánu Atlantis při jeho misi STS-101 v roce 2000. Raketoplán se při této misi spojil se zatím neobydlenou stanicí ISS a doručil na ni množství užitečného materiálu. V roce 2006 strávil na ISS šest měsíců jako člen 13. základní posádky.

Kosmický turista Guy Laliberte (na úvodní fotografii vlevo)
Kanadský podnikatel, který za svých 12 dní v kosmu zaplatil asi 35 milionů dolarů. V roce 2007 získal celosvětový titul Podnikatel roku, založil a vlastní sluneční cirkus Cirque de Soleil. Je také milovníkem pokeru (v roce 2007 vyhrál v Las Vegas v této hře skoro 700 000 dolarů), polykačem ohně a chodcem na chůdách. Slibuje, že ve stavu beztíže předvede pár akrobatických kousků a s ostatními astronauty si zahraje poker. Svou misi chce věnovat především ekologickým zájmům, bude také provádět pozorování pro kanadskou kosmickou agenturu.


Start Sojuzu TMA-16 www.youtube.com

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »