Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

Kosmický dopravní systém Pegasus
Kosmický dopravní systém Pegasus
V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po "neviditelných" černých dírách. Start je naplánován na 13. června 2012 z atolu Kwajalein (Marshall Islands). Vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země zajistí společnost Orbital Sciences Corporation prostřednictvím rakety Pegasus, která bude při startu upevněna pod trupem letounu L-1011 "Stargazer".

Letoun vystoupá pomocí vlastních motorů do výšky zhruba 12 km, kde dojde k uvolnění rakety a k zážehu jejích motorů. Raketa dopraví družici o hmotnosti 360 kg na dráhu kolem Země ve výšce 550 až 600 km nad zemským povrchem, se sklonem 6° k rovníku. NuSTAR je malá družice vyrobená pod vedením California Institute of Technology, Pasadena a NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena.

Družice bude pozorovat většinu z nejteplejších, nejhustějších a nejenergetičtějších objektů ve vesmíru včetně černých děr, jejich vysokorychlostní výtrysky částic, mimořádně husté neutronové hvězdy, pozůstatky po výbuchu supernov, ale také například Slunce. Pozorování bude provádět v oboru rentgenového záření o vysokých energiích (5 až 80 keV), s mnohem vyšší citlivostí a rozlišením než kterékoliv jiné doposud vypuštěné družice. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se superhmotné černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.

Výsledky pozorování družice NuSTAR by měly poskytnout odpovědi na některé základní otázky: Jaké je prostorové rozložení černých děr ve vesmíru? Jak byly těžké chemické prvky vytvořeny při explozích velmi hmotných hvězd? Co je zdrojem energie mimořádně aktivních galaxií?

Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Na oběžnou dráhu bude družice dopravena ve složeném stavu. Následně se rozloží nosný stožár z délky 45 cm ve složeném stavu na pracovní délku 10 m, na jehož jednom konci je umístěn modul s optikou (na obrázku vpravo), v levé části jsou pak v ohniskové rovině umístěny detektory rentgenového záření. Při oběhu kolem Země bude stožár vystaven tepelnému namáhání a bude se prodlužovat (při oběhu nad denní polokoulí) a smršťovat (nad polokouli noční), čímž se budou detektory dostávat mimo ohniskovou rovinu. Aby se tak nestalo, je družice vybavena soustavou tří laserových čidel, která budou velmi přesně měřit vzdálenost optiky od ohniskové roviny a případné odchylky korigovat. Tento korekční systém bude schopen udržovat vzdálenost mezi optickým modulem a detektory záření s přesností na 1/10 tloušťky lidského vlasu.

Družice NuSTAR je vybavena dvěma identickými optickými moduly za účelem zvýšení citlivosti. Potřebnou energii bude družici dodávat panel slunečních článků.

Zdroj: www.nasa.gov a epo.sonoma.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »