Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Výstup Venuše 6. 6. 2012. Autor: Jan Klečka
Výstup Venuše 6. 6. 2012.
Autor: Jan Klečka
Ve víru událostí kolem přechodu Venuše uvízla videa s tématikou astronomie a kosmonautiky. Podívejme se tedy, co přinesl květen zajímavého a jako bonus přidáváme zajímavá videa z přechodu Venuše přes Slunce.

Saturnův dynamický prstenec F

Saturnovy prstence jsou dobře známé i z pohledu přes dalekohled. Nejjasnější označujeme písmeny A, B a C. Slabší vnitřní prstenec D bývá za dobrých podmínek také viditelný, především dalekohledem většího průměru. Zvnějšku k prstenci A těsně přiléhá prstenec F. Ten je znám svými změnami tvaru i tím, že jej vlastně udržují pastýřské měsíčky Prométheus a Pandora. Především Prométheus je zodpovědný za velkou dynamiku změn tvaru prstence. Vědci z týmu sondy Cassini nyní ukázali, že v prstenci vznikají také malé výběžky, velké jen kolem jednoho kilometru. Podle nich by měsíc Prométheus měl vytvářet shluky materiálu, které se časem buď rozpadají, nebo prochází prstencem F a důsledkem je vznik těchto drobných výběžků. Tyto události jsou hodně časté, jak bylo zjištěno během několikaletého výzkumu.

8 let u Saturnu

U druhé největší planety ještě chvíli zůstaneme. Sonda Cassini zde totiž působí již více než 8 let. Zajímavý pokus vzít některé nezpracované záběry a udělat z nich videosekvenci zde byl již mnohokrát. Výsledkem jsou pěkné animace vzájemných zákrytů saturnových měsíčků a jiné nevšední pohledy. O úplně jiný pokus se však jedná v níže uvedeném videu, kdy došlo ke složení mnoha takových animací pořízených v průběhu oněch osmi roků. Rychlost animací byla nastavena na běžných 25 obrázků za sekundu, takže vlastně vzniklo docela nevšední video.

Průlety nad planetkou Vesta

Sonda DAWN pokračuje v detailním průzkumu této planetky už téměř jeden rok od července 2011. V plánu je odlet k planetce, či chcete-li trpasličí planetě Ceres, v srpnu letošního roku. Z detailních záběrů je patrné, že Vesta není vůbec nudná planetka a dva takové virtuální průlety nad jejím povrchem máte připraveny níže.

Historický let lodi Dragon

Květen nejspíš patřil na poli kosmonautiky prvnímu letu soukromé kosmické lodi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici. I když první pokus o start skončil přerušením zážehu 0,5 sekundy před plánovaným časem, podruhé už šlo vše jak mělo a raketa Falcon 9 se odlepila od země.

Dragon se poté přibližoval ke stanici a nakonec byl zachycen robotickou rukou a připojen k modulu Harmony.

Zbytek letu proběhl bez problémů a tak došlo v klidu k přeložení nákladu i naložení vzorků a nepotřebných věcí k cestě zpět na Zemi. Dragon nakonec přistál v Tichém oceánu nedaleko amerických břehů.

Pro další podrobnosti doporučujeme článek Víta Straky na našem webu.

Jupiter v SOHO/LASCO C2

V květnu bylo možné pozorovat průchod planety Jupiter korónografy sondy SOHO. V detailních záběrech se objevila dokonce jedna slabá kometa, která se vypařila poblíž Slunce a také dva z jupiterových měsíců - Ganymédés a Callistó.

El Cielo de Canarias 2012

Další time-lapse video z dílny Daniela Lópeze. Oblohu na Kanárských ostrovech můžeme vřele doporučit i amatérskému astronomovi. Musí být ovšem dobré počasí. A když náhodou nepřijde, může se natočit například takovéto krásné video.

Litice 2012

Pěkné time-lapse nejsou jen doménou zahraničních fotografů. Také u nás vzniklo při květnových setkáních amatérských astronomů několik podobných ukázek. Za všechny zde ukážeme jednu z těch nejpovedenějších. Škoda jen, že je konec poněkud tmavší. Astronomové v Liticích pozorují společně s veřejností přes den a ještě si najdou v noci čas pro příchozí i pro sebe samotné.

Prstencové zatmění Slunce

Měsíc byl při květnovém novu poblíž odzemí a tak tento fakt způsobil, že i když se trefil na sluneční disk, nedokázal jej zakrýt celý. O výpravě za prstencovým zatměním vyprávěl nedávno Jan Sládeček. Následující video zachycuje průběh tohoto zatmění, jak jej zachytil kamereman v Japonsku. Dají se na něm v náznaku vysledovat zajímavé jevy v čase, kdy se okraj Měsíce dotkne okraje Slunce a světlo se prodírá skrz nerovnosti na okraji měsíčního kotouče.

Částečné zatmění měly i družice sledující Slunce. Níže uvedená videa to dokazují na záběrech z japonské Hinode a evropské Proba 2.

Zrcadlící se skvrny na Slunci

Pozorování vycházejícího Slunce je nádherný zážitek. Někdy navíc okořeněný o zvláštní atmosférické jevy, když se světlo cestou k nám ohýbá v různých vrstvách atmosféry. Výsledkem může být například efekt zrcadlení sluneční skvrny, jaký je patrný na následujícím videu.

Přechod Venuše

Jako předehra k závěru našeho článku nám posloužila videa z prstencového zatmění Slunce i pohled na zrcadlící se skvrny na jeho povrchu. Podobný zákryt, i když s podstatně menší kuličkou, se odehrál 6. června letošního roku. Pro středoevropana měl úkaz příchuť s pozorováním vycházejícího Slunce. Vlastně je docela dobře možné, že samotný východ Slunce byl nezapomenutelným zážitkem. Jak se Slunce dralo přes jednotlivé vrstvy atmosféry, dalo se, zvláště z vyvýšených lokalit, pozorovat bezpočet zrcadlících se Venuší a skvrn, záblesků modré a zelené barvy a vůbec různě znetvořeného okraje slunečního kotouče. Při výstupu ze slunečního disku se pak dala občasně zahlédnout také atmosféra planety a těm nejlepším se ji podařilo zachytit i z povrcu Země. Samostatnou kapitolou jsou pak záběry z družic, kdy kvalita záběrů předčí i ta nejlepší očekávání. Níže je uveden výběr některých záběrů z ČR i to nejlepší z kosmických sond. Za shlédnutí stojí také video Martina Myslivce přes h-alfa dalekohled Lunt a animace Jana Klečky za výborných podmínek přes UV filtr.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »