Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Don Kichot se vydá do vesmíru

Don Kichot se vydá do vesmíru

Hidalgo_asteroid_impact_2.jpg
Evropská kosmická agentura ESA schválila další krok v oblasti určení rizika, které nám hrozí od tzv. blízkozemních objektů NEO (Near Earth Objects).

Dne 9. 7. 2004 se uskutečnilo zasedání skupiny NEOMAP (Near-Earth Object Mission Advisory Panel - poradního sboru pro misi k blízkozemním objektům), která doporučila ESA zařadit mezi projekty s vysokou prioritou realizaci mise s názvem Don Quijote k vybrané planetce. K tomuto závěru dospěli členové komise na základě detailního posouzení 6 projektů, které byly z mnoha návrhů vybrány v únoru 2003. Jednalo se následující návrhy:

  • EARTHGUARD-1 je malý kosmický dalekohled, určený k vytvoření monitorovacího systému objektů NEO, především planetek typu Aten uvnitř dráhy Země
  • ISHTAR - radarový průzkum planetek za účelem určení vnitřní struktury planetek s vysokým rozlišením a vypracování efektivních metod ke zničení nebezpečných objektů na základě zjištěných výsledků
  • SIMONE si klade za cíl vybudování celé flotily malých kosmických sond určených k dlouhodobému sledování vybraných planetek během těsného přiblížení
  • EUNEOS má sloužit k objevování a doplňování informací o blízkozemních planetkách, jenž byly získány pomocí pozemních dalekohledů a radioteleskopů
  • NERO - pátrání po objektech NEO a určování jejich fyzikálních charakteristik ve vizuálním a infračerveném oboru
  • DON QUIJOTE (Don Kichot) - dvojitá sonda (Hidalgo + Sancho), určená ke studiu charakteristik planetky vyvoláním umělé srážky.

Z uvedených projektů se tedy 3 zabývaly vytvořením kosmické základny za účelem objevování nebezpečných planetek a 3 počítaly se setkáním s vybranou planetkou a s jejím důkladným výzkumem.

Komise složená ze šesti expertů, označovaná jako NEOMAP, vyhodnotila všechny návrhy. Alan Harris z German Aerospace Centre (Berlín) a zároveň šéf komise prohlásil: "Úkol to byl velice obtížný, neboť se změnilo cílové zadání. Když byly projekty navrhovány, objevování planetek neprobíhalo v takovém rozsahu. Dnes existuje několik vědeckých týmů, vybavených kvalitními dalekohledy a výpočetní technikou, umožňujících objevit velkou část objektů NEO, a to dokonce i velmi malé planetky."

Závěr je jednoznačný - komise rozhodla, že ESA se nebude věnovat objevování nových planetek do té doby, dokud nebudou objeveny všechny planetky v dosahu pozemní techniky. Pak bude případná realizace kosmických observatoří přehodnocena. Poradní skupina proto navrhla realizovat projekt setkání sondy s planetkou, tj. projekt s názvem Don Quijote (Don Kichot).

Hidalgo_asteroid_impact_1.jpg
Projekt předpokládá vypuštění dvou kosmických sond s názvem Sancho a Hidalgo. Obě budou vypuštěny společně jednou raketou, avšak sonda Sancho bude navedena na rychlejší dráhu. Jakmile dolétne k cílové planetce, bude "zaparkována" na oběžné dráze a po dobu sedmi měsíců bude studovat její fyzikální charakteristiky. Během sledování budou k povrchu planetky vyslány penetrátory a seismometry za účelem studia její vnitřní struktury.

Sonda Sancho poté vyčká příletu druhé sondy Hidalgo, která bude navedena na kolizní dráhu, tzn. že velkou rychlostí narazí do povrchu planetky. Srážka poskytne vědcům informace o vnitřní struktuře planetky a o jejím chování po umělé srážce. Na povrchu planetky dojde k vytvoření kráteru. Celá událost bude z bezpečné vzdálenosti sledována jak přístroji na sondě Sancho, tak pozemními dalekohledy. Především bude astronomy zajímat, jak se změnila rotace a oběžná dráha planetky. Tento experiment poskytne údaje o tom, jak se bude planetka chovat po zásahu "raketou". To umožní navrhnout a připravit obranné systémy proti nebezpečným planetkám.

Mise Sancho + Hidalgo v projektu Don Quijote by mohla být realizována v rámci mezinárodní spolupráce v letech 2010 až 2015.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »