Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Don Kichot se vydá do vesmíru

Don Kichot se vydá do vesmíru

Hidalgo_asteroid_impact_2.jpg
Evropská kosmická agentura ESA schválila další krok v oblasti určení rizika, které nám hrozí od tzv. blízkozemních objektů NEO (Near Earth Objects).

Dne 9. 7. 2004 se uskutečnilo zasedání skupiny NEOMAP (Near-Earth Object Mission Advisory Panel - poradního sboru pro misi k blízkozemním objektům), která doporučila ESA zařadit mezi projekty s vysokou prioritou realizaci mise s názvem Don Quijote k vybrané planetce. K tomuto závěru dospěli členové komise na základě detailního posouzení 6 projektů, které byly z mnoha návrhů vybrány v únoru 2003. Jednalo se následující návrhy:

  • EARTHGUARD-1 je malý kosmický dalekohled, určený k vytvoření monitorovacího systému objektů NEO, především planetek typu Aten uvnitř dráhy Země
  • ISHTAR - radarový průzkum planetek za účelem určení vnitřní struktury planetek s vysokým rozlišením a vypracování efektivních metod ke zničení nebezpečných objektů na základě zjištěných výsledků
  • SIMONE si klade za cíl vybudování celé flotily malých kosmických sond určených k dlouhodobému sledování vybraných planetek během těsného přiblížení
  • EUNEOS má sloužit k objevování a doplňování informací o blízkozemních planetkách, jenž byly získány pomocí pozemních dalekohledů a radioteleskopů
  • NERO - pátrání po objektech NEO a určování jejich fyzikálních charakteristik ve vizuálním a infračerveném oboru
  • DON QUIJOTE (Don Kichot) - dvojitá sonda (Hidalgo + Sancho), určená ke studiu charakteristik planetky vyvoláním umělé srážky.

Z uvedených projektů se tedy 3 zabývaly vytvořením kosmické základny za účelem objevování nebezpečných planetek a 3 počítaly se setkáním s vybranou planetkou a s jejím důkladným výzkumem.

Komise složená ze šesti expertů, označovaná jako NEOMAP, vyhodnotila všechny návrhy. Alan Harris z German Aerospace Centre (Berlín) a zároveň šéf komise prohlásil: "Úkol to byl velice obtížný, neboť se změnilo cílové zadání. Když byly projekty navrhovány, objevování planetek neprobíhalo v takovém rozsahu. Dnes existuje několik vědeckých týmů, vybavených kvalitními dalekohledy a výpočetní technikou, umožňujících objevit velkou část objektů NEO, a to dokonce i velmi malé planetky."

Závěr je jednoznačný - komise rozhodla, že ESA se nebude věnovat objevování nových planetek do té doby, dokud nebudou objeveny všechny planetky v dosahu pozemní techniky. Pak bude případná realizace kosmických observatoří přehodnocena. Poradní skupina proto navrhla realizovat projekt setkání sondy s planetkou, tj. projekt s názvem Don Quijote (Don Kichot).

Hidalgo_asteroid_impact_1.jpg
Projekt předpokládá vypuštění dvou kosmických sond s názvem Sancho a Hidalgo. Obě budou vypuštěny společně jednou raketou, avšak sonda Sancho bude navedena na rychlejší dráhu. Jakmile dolétne k cílové planetce, bude "zaparkována" na oběžné dráze a po dobu sedmi měsíců bude studovat její fyzikální charakteristiky. Během sledování budou k povrchu planetky vyslány penetrátory a seismometry za účelem studia její vnitřní struktury.

Sonda Sancho poté vyčká příletu druhé sondy Hidalgo, která bude navedena na kolizní dráhu, tzn. že velkou rychlostí narazí do povrchu planetky. Srážka poskytne vědcům informace o vnitřní struktuře planetky a o jejím chování po umělé srážce. Na povrchu planetky dojde k vytvoření kráteru. Celá událost bude z bezpečné vzdálenosti sledována jak přístroji na sondě Sancho, tak pozemními dalekohledy. Především bude astronomy zajímat, jak se změnila rotace a oběžná dráha planetky. Tento experiment poskytne údaje o tom, jak se bude planetka chovat po zásahu "raketou". To umožní navrhnout a připravit obranné systémy proti nebezpečným planetkám.

Mise Sancho + Hidalgo v projektu Don Quijote by mohla být realizována v rámci mezinárodní spolupráce v letech 2010 až 2015.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »