Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický nosič Proton

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

Proton-Integral.jpg
Přestože raketa Proton je v různých variantách využívána již téměř 40 let, její charakteristiky jí dovolují zůstat v provozu i v konkurenci velkého množství zahraničních nosných raket. Analýzy trhu předpokládají, že bude konkurenceschopná ještě dalších minimálně 10 let. Ve stejné třídě nosnosti si navzájem konkurují ruská raketa Proton, evropská Ariane 5, americké Delta 4 a Atlas 5, japonská H-2A a čínská raketa CZ-3A.

Výrobce rakety Proton - GKNPC im. M. V. Chruničeva - se snaží stále raketu modernizovat a také zlepšovat její ekologické charakteristiky (varianty Proton-K, Proton-KM a Proton-M s různými typy urychlovacích stupňů). Jedním ze způsobů zvyšování nosnosti rakety bez použití nových urychlovacích bloků (tj. v podstatě dalších stupňů), jejichž vývoj je náročný a trvá poměrně dlouho, je použití urychlovacích startovacích stupňů na tuhou pohonnou látku, dodatečně připojených k prvnímu či dalším stupňům rakety. Použity mohou být části vojenských raket, například ruské rakety Topol. Uvažuje se o zvýšení nosnosti rakety Proton-M, jejíž první start se uskutečnil 7. 4. 2001.

Proton-M_1a.jpg
Bylo spočítáno, že použití dvou urychlovacích stupňů Topol-1 na prvním stupni rakety Proton-M zvýší její nosnost o 570 kg na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. Dva urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 2 urychlovače Topol-2 ve druhým stupni zvýší nosnost rakety Proton-M o 900 kg. Další varianta - 3 urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 3 urychlovače Topol-2 ve druhém stupni rakety - bude schopna vynést užitečné zatížení o 1 240 kg vyšší.

Použití urychlovacích motorů v prvním stupni rakety nevyžaduje příliš složité úpravy rakety. Použití urychlovačů Topol-2 ve druhém stupni rakety by již vyžadovalo určité technické zásahy do její konstrukce. Předpokládá se, že dodatečná montáž urychlovacích motorů by probíhala ve svislé poloze rakety. Zda bude tato možnost zvýšení nosnosti rakety Proton-M realizována, zatím nebylo s definitivní platností rozhodnuto.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 7/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »