Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na Měsíc nebo k Jupiteru?

Na Měsíc nebo k Jupiteru?

NASA před časem informovala o výběru dvou misí meziplanetárních kosmických sond, z nichž jedna bude realizována v nejbližší době v rámci programu New Frontiers Program. Jedná se o návrh sondy Moonrise k Měsíci a projekt umělé družice Jupitera s názvem Juno. Oba vítězné projekty byly vybrány ze skupiny sedmi návrhů, které postoupily do užšího výběru. Jaké jsou hlavní úkoly těchto výzkumných misí?

Aitken-basin.jpg

Projekt "Moonrise: Lunar South Pole - Aitken Basin Sample Return Mission" si klade za cíl dopravit z Měsíce na Zemi zhruba 2 kg hornin, odebraných z největšího měsíčního kráteru Aitken Basin poblíž jižního pólu Měsíce, na jeho odvrácené polokouli. V této oblasti by měly dosednout dva identické přistávací moduly. Tato oblast přistání byla vybrána proto, že se zde mohou přímo na povrchu Měsíce nacházet horniny z měsíčního pláště, tedy z podpovrchových vrstev. Americké pilotované výpravy programu Apollo a sovětské sondy typu Luna dopravily na Zemi vzorky z devíti oblastí na přivrácené straně Měsíce. Vědeckým vedoucím projektu je Michael Duke, Colorado School of Mines, Boulder, USA.

Jupiter-Cassini.jpg

Druhý vybraný projekt s názvem "Juno" je zaměřen na výzkum planety Jupiter z polární oběžné dráhy. Sonda vybavená velkým množstvím vědecké aparatury bude mít za úkol prověřit existenci pevného jádra této obří planety, změřit množství vody a čpavku v atmosféře, studovat konvektivní proudění a vanoucí větry uvnitř ovzduší, zjistit původ magnetického pole Jupitera a provádět výzkum jeho magnetosféry. Návrh projektu vypracovala skupina vědců pod vedením Scotta Boltona z Laboratoří tryskového pohonu (JPL, NASA).

Oba projekty nyní obdržely částku 1,2 miliónu dolarů na dopracování návrhů. V březnu 2005 předloží vedoucí projektů definitivní návrhy a v květnu 2005 NASA vybere jeden projekt k realizaci. Cena sondy by neměla přesáhnout 700 miliónů dolarů a start by se měl uskutečnit nejpozději do 30. 6. 2010.

Zdroj: spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »