Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsme připraveni snížit počet planet na osm?
Veselý Jan Vytisknout článek

Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?

Návštěvníci přednášky vyplňovali před vstupem do sálu anketní lístky, na nichž byla prostá otázka: Kolik je planet ve sluneční soustavě? Při přednášce byli požádáni, aby totéž znovu učinili i po jejím skončení. S ohledem na obsah přednášky byly na druhém anketním lístku, kromě stejné otázky, také možnosti: a) méně než 8, b) 8, c) 9, d) 10, e) více než 10. Přednáška se zabývala problémem, čemu vlastně říkat planeta z pohledu historického i z hlediska stavby, velikosti a uspořádání těles sluneční soustavy. Výsledky jsou jistě ovlivněny tím, že přednášející zřetelně deklaroval, že Pluto mezi planety nepočítá, přesto je pozoruhodné, jak velké procento posluchačů se přiklonilo k počtu planet osm. Ačkoli to otázka neobsahovala, lze předpokládat, že ze seznamu devíti planet se vzdali právě Pluta.

Ze 46 evidovaných (platících) posluchačů se hlasování před přednáškou zúčastnilo 34 lidí, po přednášce 38 lidí (zřejmě shledali problém zajímavým až v průběhu přednášky, což je pro přednášejícího vždy potěšující skutečnost). Zatímco před přednáškou nejvíce lidí uvedlo počet planet 9 (16 hlasujících), po přednášce jasně dominoval počet planet 8 (32 hlasujících). Na devíti planetách trval jen jeden, navíc s připsanou poznámkou, jež naznačovala, že tak činí na truc ředitelce kleťské observatoře Janě Tiché, jež svůj jasný názor na Pluto již vícekrát vyjádřila na serveru www.planetky.cz. Celkem čtyři hlasující před přednáškou uvedli počet planet 10, po přednášce již jen jeden

Zajímavé jsou i další výsledky. Jeden hlasující trval na počtu planet 1. Jen spekulujeme, ale je pravděpodobné, že šlo o téhož člověka. Dva hlasující po přednášce zaškrtli počet planet méně než 8. Opět lze jen spekulovat, zda u nich upadla v nemilost ještě některá další planeta, zda se prostě jen netrefili do správného řádku, nebo měla jejich odpověď jiný skrytý smysl. Pozoruhodné jsou i odpovědi více než 20 (před přednáškou) a 813 (po přednášce). Nejsou-li záměrným nesmyslem, mohly by vyjadřovat názor, že mezi planety by měla být počítána všechna tělesa za Neptunem. Na přednášce byla prezentována internetová stránka MPC Unusual Minor Planets, kde bylo v den přednášky (15. 10. 2005) uvedeno 901 transneptunických těles a 153 Kentaurů a rozptýlených objektů (kam je zařazena například Sedna). Vzhledem k rychlému vývoji (podívejte se tam dnes!), je tedy možné, že číslo 813 souvisí se znalostí této stránky. Je ale možné, že s počtem transneptunických těles nesouvisí vůbec.

Před přednáškou:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
Po přednášce:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
a) méně než 8
b) 8
c) 9
d) 10
e) více než 10

počet planethlasů
11
89
916
102
9+11
píše se 9
znám 10
1
113
>201
počet planethlasů
11
832
91
101
<82
8131

Tento test samozřejmě nelze považovat za relevantní statistiku, ale může leccos naznačit o ochotě lidí přijímat nové pohledy na sluneční soustavu a hlavně o jejich ochotě přijmout fakt, že zařazení Pluta mezi planety byl omyl. Návštěvníci přednášek na hvězdárně jistě jsou dokonale neprůměrný vzorek populace, ale za povšimnutí možná stojí i to, že téměř 20% z nich (9 ze 46) ještě před přednáškou a bez jakékoli nápovědy uvedlo, že planet je osm. Stejně jako o jiných (pro život důležitějších) věcech, o počtu planet, bohužel, nerozhodují názory lidí, ale komise a výbory. Jejich členové se však oněmi názory lidí zaštiťují, aniž by se po nich ovšem pídili. Jak jinak si vysvětlit úpornou snahu bránit pozici Pluta mezi planetami odkazy na tzv. historické a kulturní důvody (přeloženo do srozumitelné řeči: už jsme si na Pluto jako planetu za těch 75 roků zvykli). Když se zeptáme náhodných kolemjdoucích na počet planet ve sluneční soustavě, samozřejmě drtivá většina odpoví, že jich je devět. Když však stejné lidi seznámíme se současným stavem znalostí o vzniku, struktuře, velikosti a rozložení těles ve sluneční soustavě; když jim ukážeme historický vývoj pojmu planeta i historii objevování nových těles, bez velkého váhání se Pluta a dalšího smetí za Neptunem vzdají a počet planet redukují na osm. Už v roce 1999 rozhodla komise IAU, že Pluto je planeta, v podstatě s jediným odůvodněním: že o tom její členové nikdy nepochybovali (viz www.iau.org/IAU/FAQ/PlutoPR.html). Nyní se postupuje rafinovaněji. Komise dostala za úkol najít spodní hranici velikosti planety. Narazila však na problém, že neumí ani definovat co to je planeta. Ono to asi z fyzikálního hlediska vůbec nejde, takže prosakují povzdechy členů komise, že něco jako planety vlastně asi vůbec neexistuje a nejlepší by bylo se bez tohoto pojmu obejít. Historické a kulturní zkušenosti ale ukazují, že nejlepší je se obejít bez komisí, které rozhodují o tom, co je planeta a co není, co je červené a co modré, co si o tom máme myslet a o čem si radši nic myslet nemáme.

Zdroj: www.astrohk.cz






20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »