Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

hayabusa.jpg
Na 12. a 25. listopadu 2005 je předběžně naplánováno krátkodobé "přistání" japonské sondy Hayabusa na povrchu planetky Itokawa. V průběhu několika sekund by mělo dojít k odběru velice malého množství materiálu z povrchu planetky, která má nepravidelný tvar o rozměrech 548 x 312 x 276 m.

Sonda byla vypuštěna 9. 5. 2003. Ke svému cíli, tj. k planetce Itokawa, byla navedena pomocí iontových motorů. Na oběžné dráze kolem planetky se "usadila" 12. 9. 2005 (určité zpoždění proti plánu bylo způsobeno poškozením článků slunečních baterií při velké erupci na Slunci, což mělo za následek nižší výkon iontových motorů sondy).

Itokawa_03.jpg

Z oběžné dráhy byla planetka detailně studována. Byly například pořizovány podrobné snímky jejího povrchu za účelem výběru dvou míst, kde se sonda pokusí o odběr vzorků horniny. Slovo "pokusí" je zde na místě. Sonda je totiž stabilizována pomocí tří gyroskopů (setrvačníků), z nichž dva již přestaly fungovat (výpadky gyroskopů nastaly 31. 7. a 3. 10. 2005). V činnosti je pouze jeden gyroskop a k udržování potřebné orientace a stabilizace se dále využívají korekční raketové motorky, které mají pouze omezené zásoby pracovní látky - hydrazinu.

Dne 3. 11. 2005 byl zahájen nácvik přiblížení sondy do těsné blízkosti povrchu planetky Itokawa. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Zařízení je vybaveno 3 barevnými kamerami, přičemž dvě mohou pořizovat stereoskopické snímky povrchu z bezprostřední blízkosti. Při snímkování ze vzdálenosti 10 cm mohou rozlišit detaily o velikosti menší než 1 mm. Dalším vybavením výzkumného modulu jsou teplotní čidla k měření teploty povrchu planetky.

Během přibližovacího manévru se objevily problémy s určováním vzdálenosti od povrchu planetky, a proto byl manévr přerušen. Sonda se v té době nacházela ve vzdálenosti asi 640 m od povrchu planetky.

Itokawa_04.jpg

Pokud se podaří odstranit tyto problémy, budou uskutečněny dva pokusy o odběr vzorků horniny na dvou různých místech povrchu planetky Itokawa. V okamžiku velice těsného přiblížení sondy k povrchu planetky (dotyk s planetkou) bude rychlostí 300 m/s vystřelen kovový projektil. Dojde k vytvoření malého kráteru a k vymrštění části horniny nad povrch planetky. Část tohoto materiálu vnikne do speciálního "trychtýře" na sondě, odkud se dostane do návratového pouzdra.

Výzkum planetky bude ukončen v prosinci 2005. Poté se sonda vydá na zpáteční cestu k Zemi a návratové pouzdro s cenným materiálem z povrchu planetky přistane na Zemi v červenci 2007.

Zajímavé obrázky povrchu planetky Itokawa, které pořídila sonda Hayabusa, najdete například zde.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »