Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa_fig3.jpg
Japonská sonda Hayabusa se pokusila 20. listopadu 2005 odebrat z povrchu planetky Itokawa nepatrný vzorek materiálu. Organizace JAXA příliš mnoho informací o průběhu experimentu nepublikovala, nicméně je jasné, že první pokus se nezdařil, přestože sonda na povrchu planetky přistála.

Po prověrce navigačního a řídícího systému sonda zažehla raketové motorky pro navedení na jemnou "kolizi" s povrchem planetky v neděli v časných ranních hodinách japonského času (JST). Celý přistávací manévr byl zahájen 19. listopadu ve 21 hodin JST ve výšce 1 km nad povrchem planetky. Rychlost sondy v okamžiku zahájení přistávacího manévru byla 12 cm/s. Ve výšce 54 m nad povrchem (5:28 JST) byl vydán příkaz k uvolnění zaměřovacího terčíku. Krátce na to (5:30 JST) ve výšce 40 m byla rychlost přibližování sondy k planetce snížena na 9 cm/s, přičemž došlo k oddělení terčíku (target marker), aby pomohl sondě při jemném řízení a určování polohy během přibližování k povrchu planetky. Následně rychlost sondy klesla na 3 cm/s.

Ve výšce 35 m nad povrchem nastala plánovaná změna v určování vzdálenosti od povrchu planetky. Doposud pracující laserový výškoměr (LIDAR) byl nahrazen přístrojem LRF (Laser Range Finder), využívající ke své činnosti oddělený zaměřovací terčík, který přistál na povrchu planetky.

Hayabusa následně vypnula raketové motorky, vysvětluje vedoucí projektu Jun´ichiro Kawaguchi. Sonda začala velmi pomalu klesat volným pádem k povrchu planetky, avšak ani po půlhodině nedošlo ke kontaktu s povrchem planetky, jak se původně očekávalo. Po analýze dostupných dat vědci došli k závěru, že Hayabusa se pravděpodobně zastavila ve velmi malé vzdálenosti menší než 9 m a nedošlo k žádnému kontaktu s povrchem planetky Itokawa.

Postupně řídící středisko získávalo data z průběhu sestupu sondy k povrchu planetky a také fotografie a další informace, získané detektory na sondě. Po jejich analýze budou moci přesně zjistit, co se vlastně na sondě stalo. Týká se to také stavu čtyř vědeckých přístrojů, které byly vystaveny zvýšené teplotě díky odraženému slunečnímu záření od povrchu planetky. "Musíme si být jisti, že všechny přístroje jsou v naprostém pořádku," říká Kawaguchi.

Během několika následujících dnů se sonda dostala do vyčkávací polohy ve vzdálenosti několika km od povrchu planetky.

Podle posledních zveřejněných informací sonda Hayabusa úspěšně přistála a nacházela se v kontaktu s povrchem planetky zhruba 30 minut, avšak nepodařilo se provést odběr vzorků horniny. Nedošlo k aktivaci odběrového zařízení TDS (Touch Down Sensor). Nejdříve si technici mysleli, že zařízení ve tvaru kužele, pomocí něhož mělo dojít k "nasátí" uvolněného materiálu v důsledku umělého impaktu kovového projektilu, uvízlo v povrchu planetky. Byl proto na sondu vyslán příkaz k zažehnutí raketových motorků a ke vzdálení od povrchu planetky.

Hayabusa_fig4.jpg

Po vyhodnocení dostupných dat z přístroje LRF je zřejmé, že sonda Hayabusa zůstala v kontaktu s povrchem planetky Itokawa po dobu 30 minut, přičemž ještě předtím se dvakrát povrchu na krátkou dobu dotkla a opět se vzdálila na několik metrů.

Druhý pokus o odběr cenného vědeckého materiálu je naplánován na 26. 11. 2005 a pro zabezpečení spojení se sondou byly již rezervovány komunikační antény americké sítě DSN. Sonda se zatím přibližuje do blízkosti planetky.

Připojený obrázek v úvodu článku pořídila sonda Hayabusa z výšky 32 m nad povrchem planetky, kde se promítá stín sondy. Kroužkem je vyznačena poloha zaměřovacího terčíku. Sonda pravděpodobně přistála ve vzdálenosti zhruba 30 cm od tohoto zaměřovacího terče.

Zdroj: wikipedia a www.isas.jaxa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2026

47. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Unikátní zážitek přinesla Starship, která dokázala přistát z oběžné dráhy na startovní věži základny Starbase. Raketa Vulcan opět selhala. Před 60 lety nastal výrazný meteorický déšť Leonid.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2026 A2 (Bok)

Snímek komety C/2026 A2 (Bok) procházející mlhovinou Severní Amerika v souhvězdí Labutě. Vzdálenost od Země byla 1.583 au, od Slunce 1.992 au, jasnost 12.5mag.

Další informace »