Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.

"Z těchto hvězd se stali doslova vesmírní trosečníci," říká astronom Warren Brown. "Byly vyhozeny z domovské galaxie a vydány napospas oceánu mezigalaktického prostředí." V současné době znají astronomové již 5 takovýchto hvězd. "Tyto hvězdy vytvářejí novou třídu astronomických objektů - třídu hvězd vyhozených z naší Galaxie," říká Brown.

Astronomové předpokládají, že podobných hvězd existuje v naší Galaxii zhruba 1000. Pro srovnání, celá Galaxie obsahuje více než 100 miliard hvězd. Proto je velmi obtížné tyto vypuzené hvězdy objevit - je to jako hledání příslovečné "jehly v kupce sena". Astronomům ze Smithsonian Astrophysical Observatory se však podařilo vypátrat desítky pravděpodobných kandidátů na "uprchlíky" z naší Galaxie.

Podle současných teorií byly unikající hvězdy "vypuzeny" z galaktického centra před několika milióny roků. Každá z takovýchto hvězd byla dříve složkou dvojhvězdy. Když se dvojhvězda přiblížila do blízkosti černé díry v centru naší Galaxie, její intenzivní gravitační pole jednu složku dvojhvězdy vymrštilo obrovskou rychlostí ven z Galaxie.

Dvě posledně objevené "prchající" hvězdy patří díky své hmotnosti 4krát převyšující hmotnost Slunce mezi hvězdy s krátkou dobou "života". V centrálních oblastech Galaxie se nachází poměrně hodně takovýchto hvězd, což podporuje teorii vzniku hvězdných "exulantů". Kromě toho detailní průzkum galaktického středu přinesl objev mnoha hvězd, obíhajících kolem supermasivní černé díry po mimořádně protáhlých eliptických drahách.

"Počítačové simulace ukazují, že tyto hvězdy, pohybující se nadměrnou rychlostí, vznikají poblíž středu Galaxie," říká Avi Loeb. "Víme, že dvojhvězdy existují. Víme, že se v centru Galaxie nachází supermasivní černá díra. Takže tyto hvězdy musí nevyhnutelně vznikat při těsném přiblížení dvojhvězd do blízkosti černé díry." Astronomové odhadují, že zhruba jednou za 100 000 roků je ze středu Galaxie vymrštěna jedna hvězda. Šance spatřit takovou hvězdu v okamžiku jejího gravitačního vyhození je proto mizivá.

Tyto superrychlé hvězdy jsou unikátní příležitostí studia struktury Galaxie. "Během své existence se tyto hvězdy pohybují skrz naši Galaxii," říká Margaret Gellerová. "Jestliže budeme měřit jejich rychlost napříč oblohou, můžeme díky tomu studovat tvar Galaxie a rovněž zjišťovat rozložení záhadné temné hmoty v naší Galaxii."

hvs4.jpg

První z dvojice objevených superrychlých hvězd se nachází v souhvězdí Velké Medvědice a byla označena SDSS J091301.0+305120. Naši Galaxii opouští rychlostí 2 milióny km/h (tj. 555 km/s). V současné době je od Země vzdálena 240 000 světelných let. Druhý "exulant" byl objeven v souhvězdí Raka a obdržel označení SDSS J091759.5+672238. Nachází se ve vzdálenosti 180 000 světelných let od Země. Z Galaxie doslova pádí rychlostí 2,3 milióny km/h (tj. 640 km/s).

Snímky, na kterých byly tyto superrychlé hvězdy objeveny, zachycují na obloze plochu o šířce 7 obloukových minut, což asi 1/15 plochy Měsíce v úplňku.

Credit: SDSS Collaboration (http://www.sdss.org/)

Zdroj: spaceflightnow a www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »