Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.

"Z těchto hvězd se stali doslova vesmírní trosečníci," říká astronom Warren Brown. "Byly vyhozeny z domovské galaxie a vydány napospas oceánu mezigalaktického prostředí." V současné době znají astronomové již 5 takovýchto hvězd. "Tyto hvězdy vytvářejí novou třídu astronomických objektů - třídu hvězd vyhozených z naší Galaxie," říká Brown.

Astronomové předpokládají, že podobných hvězd existuje v naší Galaxii zhruba 1000. Pro srovnání, celá Galaxie obsahuje více než 100 miliard hvězd. Proto je velmi obtížné tyto vypuzené hvězdy objevit - je to jako hledání příslovečné "jehly v kupce sena". Astronomům ze Smithsonian Astrophysical Observatory se však podařilo vypátrat desítky pravděpodobných kandidátů na "uprchlíky" z naší Galaxie.

Podle současných teorií byly unikající hvězdy "vypuzeny" z galaktického centra před několika milióny roků. Každá z takovýchto hvězd byla dříve složkou dvojhvězdy. Když se dvojhvězda přiblížila do blízkosti černé díry v centru naší Galaxie, její intenzivní gravitační pole jednu složku dvojhvězdy vymrštilo obrovskou rychlostí ven z Galaxie.

Dvě posledně objevené "prchající" hvězdy patří díky své hmotnosti 4krát převyšující hmotnost Slunce mezi hvězdy s krátkou dobou "života". V centrálních oblastech Galaxie se nachází poměrně hodně takovýchto hvězd, což podporuje teorii vzniku hvězdných "exulantů". Kromě toho detailní průzkum galaktického středu přinesl objev mnoha hvězd, obíhajících kolem supermasivní černé díry po mimořádně protáhlých eliptických drahách.

"Počítačové simulace ukazují, že tyto hvězdy, pohybující se nadměrnou rychlostí, vznikají poblíž středu Galaxie," říká Avi Loeb. "Víme, že dvojhvězdy existují. Víme, že se v centru Galaxie nachází supermasivní černá díra. Takže tyto hvězdy musí nevyhnutelně vznikat při těsném přiblížení dvojhvězd do blízkosti černé díry." Astronomové odhadují, že zhruba jednou za 100 000 roků je ze středu Galaxie vymrštěna jedna hvězda. Šance spatřit takovou hvězdu v okamžiku jejího gravitačního vyhození je proto mizivá.

Tyto superrychlé hvězdy jsou unikátní příležitostí studia struktury Galaxie. "Během své existence se tyto hvězdy pohybují skrz naši Galaxii," říká Margaret Gellerová. "Jestliže budeme měřit jejich rychlost napříč oblohou, můžeme díky tomu studovat tvar Galaxie a rovněž zjišťovat rozložení záhadné temné hmoty v naší Galaxii."

hvs4.jpg

První z dvojice objevených superrychlých hvězd se nachází v souhvězdí Velké Medvědice a byla označena SDSS J091301.0+305120. Naši Galaxii opouští rychlostí 2 milióny km/h (tj. 555 km/s). V současné době je od Země vzdálena 240 000 světelných let. Druhý "exulant" byl objeven v souhvězdí Raka a obdržel označení SDSS J091759.5+672238. Nachází se ve vzdálenosti 180 000 světelných let od Země. Z Galaxie doslova pádí rychlostí 2,3 milióny km/h (tj. 640 km/s).

Snímky, na kterých byly tyto superrychlé hvězdy objeveny, zachycují na obloze plochu o šířce 7 obloukových minut, což asi 1/15 plochy Měsíce v úplňku.

Credit: SDSS Collaboration (http://www.sdss.org/)

Zdroj: spaceflightnow a www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »