Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.

Kachna říká: Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako Měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27.8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27.8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287 !

A jak je to doopravdy:

Uvedenou zprávu zřejmě rozšiřuje nějaký pohrobek proslulého Rádia Jerevan. Je to přirozeně téměř pravda, až na to, že:

  • Mars nebude na obloze tak veliký jako Měsíc v úplňku, protože bude pětsetkrát menší.
  • Dne 27.8. se Mars nepřiblíží na vzdálenost 31.65 mil k Zemi, protože se v současné době od Země neustále vzdaluje a toho dne bude zhruba 384 milionů km od Země - vůbec nejvíce se od Země vzdálí na přelomu září a října 2006, kdy bude 390 milionů km od Země. (Mars byl letos k Zemi nejblíže 1. ledna ve vzdálenosti 116 milionů km.).

    Mars nikdy není k Zemi blíže než 55 milionů km. Za posledních 60 tisíc roků byl k Zemi nejblíže 27. 8. 2003, kdy jeho vzdálenost od Země dosáhla necelých 56 milionů km - tehdy byl ovšem na obloze stále ještě více než desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku.

    Radio Jerevan se téměř trefilo, že podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km a opět bude Mars asi desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku. Úhlově bude na obloze sedmdesátkrát menší než Měsíc. Nikdy proto nemůže Mars lidem připadat jako druhý měsíc na pozemské obloze.

  • 27.8.2006 však v žádném případě nebude Mars na obloze vidět v 0:30 h v noci pouhým okem, protože ve skutečnosti nebude vidět vůbec. O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem, bude se v ty dny nacházet v souhvězdí Panny, skrytý ve sluneční záři. Ze Země začne být pozorovatelný očima až během prosince 2006 za svítání na jihovýchodě jako snadno přehlédnutelný objekt.

Článek Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AC ČR, který o Marsu vyšel při rekordní opozici Marsu v roce 2003 ve Slunečním měsíčníku Žofie Kanyzové Krásná paní.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »