Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Definitivní konec sondy MGS?

Definitivní konec sondy MGS?

MGS_Mars.jpg
Americká sonda Mars Global Surveyor (NASA) pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Sonda Mars Global Surveyor byla vypuštěna 7. listopadu 1996 a na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 11. září 1997. Původně měla mise trvat pouhé 2 roky (1 marťanský rok), ale postupně byla 4krát prodloužena.

Od čtvrtka 2. listopadu se nepodařilo se sondou Mars Global Surveyor navázat kontakt. Podle předběžných údajů problémy způsobily motory při natáčení slunečních panelů a sonda již není schopna vyrábět dostatek energie pro komunikaci se Zemí. Technici zkoumají i jiná možná vysvětlení pro "radiový klid". Přerušení spojení se Zemí mohlo také způsobit vychýlení antén: při nedostatku energie se sonda automaticky natáčí ke Slunci nebo mohlo dojít ke srážce s mikrometeoritem.

V neděli 5. listopadu se technikům podařilo zachytit signál, ale byl velmi slabý a neobsahoval žádná data. Od té doby se sonda odmlčela úplně (2 dny před desetiletým výročím - start 7. listopadu 1996).

"Reálně jsme prošli většinu pravděpodobných možností pro obnovení komunikace, ale uvědomujeme si i možnost, že úžasný tok vědeckých pozorování z Mars Global Surveyor skončil," řekl Fuk Li (JPL, Pasadena). "Přesto se ještě nevzdáváme."

"Sonda má většinu systémů zálohovaných a to by mohlo pomoci dostat ji zpět do funkčního stavu. Napřed s ní ale potřebujeme obnovit komunikaci," řekl Tom Thorpe, manažér projektu MGS (JPL, Pasadena).

V pátek 17. listopadu NASA nařídila sondě Mars Reconnaissance Orbiter aby pečlivě prohlížel oblasti, kde by Mars Global Surveyor mohl být. První výsledky tohoto průzkumu byly známy v pondělí.

"Hledali jsme Mars Global Surveyor jako hvězdní stopaři na snímcích z kamery s vysokým rozlišením z Mars Reconnaissance Orbiter," řekl v úterý 21. listopadu Doug McCuistion, programový ředitel mise MRO. "Při předběžném rozboru snímků jsme sondu neviděli."

Další možností dozvědět se víc o stavu MGS je poslat koncem týdne další příkaz prostřednictvím roverů, které pracují na povrchu Marsu (Spirit a Opportunity).

"Mars Global Surveyor překonal všechna očekávání," řekl Michael Meyer, vedoucí vědecký pracovník (NASA Headquarters, Washington). "Byla to nejproduktivnější vědecká mise k Marsu. Do pokladnice pozorování přinesla obrovské množství objevů, že jejich analyzovaní bude trvat několik let." Kamery odeslaly na Zem více než 240 000 snímků.

Zdroj: www.nasa.gov, ww.space.com a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »