Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přiletěla kometa 1. velikosti

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pokud chcete kometu spatřit, musíte mít hodně štěstí na počasí a nejlépe vyrazit někam do hor, neboť její rychlý a "kolmý" let po obloze způsobí, že je z území střední Evropy pozorovatelná pouze do 7. ledna 2007. Nyní má kolem 1. magnitudy, relativně jasnou komu a krásný vějířovitý chvost.

V době perihélia bude ve vzdálenosti pouhých 0,17 AU od Slunce (o polovinu blíže jak planeta Merkur) a bude pozorovatelná na snímcích družice SOHO (v období od 11. do 15. ledna 2007). Pokud by došlo k nějakému velmi výraznému outburstu, není vyloučeno, že bude pozorovatelná okem na denní obloze (ale pozor na Slunce - kometa ho bude úhlově míjet velmi těsně).

Připravili jsme vyhledávací mapku komety. Stránky NASA umožňují 3D pohled na dráhu komety (aplet Java). Předpokládaný vývoj jasnosti a elementy dráhy komety jsou na stránkách Seiichi Yoshidy.

Doplnění - 7.1.2007

Poloha velmi jasné komety C/2006 P1 McNaught je pro pozorovatele v severních zeměpisných šířkách čím dál horší, nicméně vzhledem k jihovýchodnímu pohybu komety po obloze se nám naskyta ještě jedna zajímavá příležitost ji spatřit - a to na večerní obloze. Do úterka 9. ledna 2007 se dá nalézt asi 6° nad západním obzorem za velmi raného soumraku (Slunce je jen 5° pod obzorem!).

Spatřit kometu bude možné pouze, bude-li její jasnost vyšší než -2 magnitudy (průměrná jasnost Jupiteru). I tak bude nutné minimální vybavení - tedy alespoň triedr. Samozřejmě platí nutnost odkrytého západního obzoru a co nejlepší pozorovací podmínky (především čisté ovzduší).

Jak již bylo zmíněno, v období 11. - 15. ledna se bude kometa pohybovat ve zorném poli družice SOHO, konkrétně v koronografu LASCO C3. Aktuální snímky.

Kdyby měl někdo z Vás to obrovské štěstí se vydat na jižní zemskou polokouli, bude mít patrně velmi velkou šanci zažít neobvyke jasnou kometu na večerní obloze.

Z fyzikálního hlediska totiž platí, že nárůst jasnosti u většiny komet je větší po průchodu periheliem a navíc geometrická poloha dráhy komety vůči dráze Země je velmi příznivá (jižní pól Země je navíc nyní přikloněn směrem ke Slunci i k dráze kometě, neboť na jižní polokouli je teď léto). Kometa se (pro 50° jižní šířky) bude pohybovat víceméně kolmo nad obzor a již 20. ledna (týden po průchodu periheliem) bude po západu Slunce více jak 10° nad obzorem. Měsíc v té době bude ve fázi úzkého srpku jen dva dny po novu.

Mapky a nejdůležitější odkazy.

Petr Horálek a




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »