Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přiletěla kometa 1. velikosti

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pokud chcete kometu spatřit, musíte mít hodně štěstí na počasí a nejlépe vyrazit někam do hor, neboť její rychlý a "kolmý" let po obloze způsobí, že je z území střední Evropy pozorovatelná pouze do 7. ledna 2007. Nyní má kolem 1. magnitudy, relativně jasnou komu a krásný vějířovitý chvost.

V době perihélia bude ve vzdálenosti pouhých 0,17 AU od Slunce (o polovinu blíže jak planeta Merkur) a bude pozorovatelná na snímcích družice SOHO (v období od 11. do 15. ledna 2007). Pokud by došlo k nějakému velmi výraznému outburstu, není vyloučeno, že bude pozorovatelná okem na denní obloze (ale pozor na Slunce - kometa ho bude úhlově míjet velmi těsně).

Připravili jsme vyhledávací mapku komety. Stránky NASA umožňují 3D pohled na dráhu komety (aplet Java). Předpokládaný vývoj jasnosti a elementy dráhy komety jsou na stránkách Seiichi Yoshidy.

Doplnění - 7.1.2007

Poloha velmi jasné komety C/2006 P1 McNaught je pro pozorovatele v severních zeměpisných šířkách čím dál horší, nicméně vzhledem k jihovýchodnímu pohybu komety po obloze se nám naskyta ještě jedna zajímavá příležitost ji spatřit - a to na večerní obloze. Do úterka 9. ledna 2007 se dá nalézt asi 6° nad západním obzorem za velmi raného soumraku (Slunce je jen 5° pod obzorem!).

Spatřit kometu bude možné pouze, bude-li její jasnost vyšší než -2 magnitudy (průměrná jasnost Jupiteru). I tak bude nutné minimální vybavení - tedy alespoň triedr. Samozřejmě platí nutnost odkrytého západního obzoru a co nejlepší pozorovací podmínky (především čisté ovzduší).

Jak již bylo zmíněno, v období 11. - 15. ledna se bude kometa pohybovat ve zorném poli družice SOHO, konkrétně v koronografu LASCO C3. Aktuální snímky.

Kdyby měl někdo z Vás to obrovské štěstí se vydat na jižní zemskou polokouli, bude mít patrně velmi velkou šanci zažít neobvyke jasnou kometu na večerní obloze.

Z fyzikálního hlediska totiž platí, že nárůst jasnosti u většiny komet je větší po průchodu periheliem a navíc geometrická poloha dráhy komety vůči dráze Země je velmi příznivá (jižní pól Země je navíc nyní přikloněn směrem ke Slunci i k dráze kometě, neboť na jižní polokouli je teď léto). Kometa se (pro 50° jižní šířky) bude pohybovat víceméně kolmo nad obzor a již 20. ledna (týden po průchodu periheliem) bude po západu Slunce více jak 10° nad obzorem. Měsíc v té době bude ve fázi úzkého srpku jen dva dny po novu.

Mapky a nejdůležitější odkazy.

Petr Horálek a




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »