Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Znovuzrození umírající galaxie

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.

Poblíž naší Galaxie víme o existenci asi 20 malých galaxií a většina z nich patří do některé ze dvou hlavních kategorií:
- trpasličí kulové (sférické) galaxie (Dwarf spheroidal galaxies), které jsou „mrtvé“, protože postrádají plyn, potřebný ke vzniku nových hvězd
- trpasličí nepravidelné galaxie (Dwarf irregular galaxies), které mají dostatek plynu a vykazují znaky pokračujícího formování hvězd.

Podle některých astronomů trpasličí galaxie mohou opakovaně přecházet tam a zpět mezi dvěma typy galaxií – mezi umírajícími a znovu se rodícími. U trpasličích galaxií s dostatkem plynu probíhá rychlé formování hvězd. Ale nově vytvořené hvězdy pak „sterilizují” galaxii tím, že vybuchnou jako supernovy a plyn odfouknou. Galaxie si svou gravitací později přitáhne plyn zpět a s novými zásobami může zahájit další cyklus formování hvězd.

Lisa Youngová (New Mexico Institute of Mining a Technology in Socorro, Nové Mexiko, USA) vede tým astronomů, který radioteleskopy VLA (Very Large Array, New Mexico) pozoroval plynný oblak v bezprostřední blízkosti malé galaxie Fénix (Phoenix galaxy), která je satelitní galaxií naší Mléčné dráhy. Oblak se pohybuje dostatečně pomalu, aby mohl galaxii „oživit” a spustit proces formování nových hvězd.

Tato trpasličí galaxie, nazývaná také Phoenix Dwarf (Credit: Lowell Observatory/LGS), leží ve vzdálenosti 1,4 miliónů sv.l. od Země a její hmotnost je asi 33 miliónů Sluncí.

Ačkoli Phoenix Dwarf nyní nevykazuje znaky vzniku nových hvězd, podle pozorování HST 22.000 z jejich hvězd pravděpodobně vybuchlo před 50 milióny let. Pokud tato zvýšená „hvězdná porodnost” byla odpovědná za „vyhnání” plynného oblaku, jeho nynější pozice ukazuje, že se pohybuje příliš pomalu, aby mohl z galaxie uniknout navždy. Za předpokladu dostatečného množství materiálu (asi 100 000 Sluncí) bude od nynějška gravitace galaxie většinu plynu „tahat” zpět dalších několik set miliónů let. K těmto výsledkům došel tým astronomů na základě matematických modelů.

Jakkoliv přirovnání k bájnému ptáku Fénixu je velmi příznačné, jedná se pouze o shodu okolností. Galaxie své jméno získala podle souhvězdí Fénix (Phoenix), ve kterém leží.

Astronomové již dříve identifikovali znaky takových cyklů znovuzrození u několika dalších trpasličích galaxií, ale vždy chyběl zcela přesvědčivý důkaz.

Podle Mordecai-Marka Maca Lowa (American Museum of Natural History, New York) se jedná o nejlepší důkaz, že „cyklus formování hvězd je řízen supernovami”. Ještě dodává, že tento scénář pravděpodobně platí i pro další galaxie stejně veliké jako galaxie Phoenix. Ale nemohlo by se to odehrávat v hmotnějších galaxiích, protože ty jsou schopny udržet si plyn navzdory explozím supernov; nebo v menších, jejichž gravitace je příliš slabá, aby znovu získaly odhozený plyn.

Existence těchto cyklů rovněž může přispět k řešení dlouhodobého problému s temnou hmotou, které musí být ve vesmíru asi 6krát více než hmoty normální. Modely formování galaxií ukazují, že v okolí Mléčné dráhy by mělo být mnohem víc malých galaxií než se zatím napozorovalo. Možná uvízly v malých shlucích temné hmoty.

Jestli ve většině trpasličích galaxií hvězdy vznikají nepravidelně v závislosti na tomuto cyklu, vytvoří se mnohem méně hvězd než kdyby se nové hvězdy formovaly sice pomalu ale trvale. Proto jsou tyto galaxie slabé a obtížně se odhalují, řekl Mac Low.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »