Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev exoplanety vhodné pro život

Objev exoplanety vhodné pro život

exoplaneta.jpg
Astronomové poprvé objevili „útulnou“ exoplanetu, která by mohla být pohostinná pro život. Planeta není o moc větší než Země a i teplota na ní je příjemná (průměrná teplota 20 °C).

„To je nejmenší, nejlehčí dosud známá planeta,“ říká Stéphane Udry (Geneva Observatory, Švýcarsko). „A vzdálenost od mateřské hvězdy umožňuje i existenci kapalné vody na jejím povrchu.“

Udry s kolegy objevil exoplanetu 3,6m dalekohledem ESO v Chile. Kontrolovali malého, slabého červeného trpaslíka - Gliese 581, který leží ve vzdálenosti 20,5 sv.l. a je u něho již známa exoplaneta podobná Neptunu.

Slabé „zakolísání“ hvězdy vedlo k úvaze, že má ještě 2 další planety. Jedna je asi 8krát hmotnější než Země s dobou oběhu 84 dnů. Další může být jen 5krát hmotnější než Země, což ji dělá dosud nejmenší známou exoplanetou.

Astronomové předpovídají, že objevená malá exoplaneta by měla mít průměr jen asi o 50% větší než Země a skalnatý povrch. Oběžná doba kolem slabé mateřské hvězdy by měla trvat 13 dnů a povrchová teplota by měla být velmi příjemná mezi 0 °C až 40°C. To by umožňovalo přítomnost kapalné vody a tedy i obyvatelnost exoplanety.

Dosud astronomy objevené „extra země“ byly sice jen mírně větší, ale buď příliš horké nebo příliš chladné pro přítomnost kapalné vody.

Svítání a západy „slunce“ musí být na exoplanetě úchvatné. Pokud byste se na ní ocitli, tak byste, vzhledem k malé vzdálenosti, viděli mateřskou hvězdu 10krát větší než je naše Slunce při pohledu ze Země.

Člen týmu Xavier Delfosse (Grenoble University, Francie) věří, že vesmírné mise, zabývající se hledáním mimozemských civilizací, se na tuto exoplanetu během příštích 10 až 20 let zaměří.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »