Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Největší snímek pořízený HST - mlhovina Carina

Největší snímek pořízený HST - mlhovina Carina

carina_nebula.jpg
NASA k 17. výroční vypuštění HST (24. dubna 1990) zveřejnila jeden z největších celkových snímků, které byly kdy HST pořízeny. Zachycuje oblast o velikosti 50 světelných let s bouřlivou centrální částí mlhoviny, kde se rodí a umírají hvězdy.

Hubblův pohled na mlhovinu Carina ukazuje proces narození hvězdy s novou úrovní detailů. Bizarní „krajina“ mlhoviny je zbrázděna proudy větrů a horkým ultrafialovým zářením z monstrózní hvězdy, která v tomto pekle bydlí. Na snímku jsou viditelné i poslední pozůstatky obřího mraku, ze kterého se hvězdy narodily.

Tato obrovská mlhovina obsahuje více jak 10 velmi jasných hvězd, jejichž hmotnost se odhaduje nejméně na 50 až 100 hmotností našeho Slunce. Nejvýraznější je proměnná hvězda Eta Carinae (nalevo od středu). Eta Carinae je v konečných stádiu eruptivního konce života, jak o tom svědčí dva „vlající“ výběžky plynu a prachu - předzvěst velmi brzké exploze hvězdy jako gigantické supernovy.

carina_nebula-detail.jpg
„Ohňostroj“ v oblasti Carina začal před 3 milióny let, kde vznikala první generace hvězdných novorozenců uvnitř obrovského mraku chladného molekulového vodíku. Záření z těchto hvězd vytvořilo rozpínající se bublinu horkého plynu. Ostrůvky - jakoby shluky tmavých mraků rozptýlených přes mlhovinu, jsou chomáčky prachu a plynu, které doposud odolaly neustále fotoionizaci. Při tomto vysokém rozlišení jsou na snímcích viditelné i Bokovy globule (Bok globules) - obloukové rázové vlny, ionizované špičky a výběžky, prsteny, uzlíky a výtrysky - vesměs doklady o současném vznikání hvězd.

Tlak hvězdných větrů a žhavého ultrafialového záření uvnitř dutiny zvyšoval hustotu chladného vodíku v jejím okolí, což spustilo formování nových hvězd.

Naše Slunce a Sluneční soustava se rovněž mohly narodit během takové kosmické „zkoušky ohněm“ před 4,6 miliardami let. Na snímcích mlhoviny Carina je vidět, že hvězdy se obvykle v galaxii vyskytují podél hustých spirálních ramen.

Tato obrovská mlhovina, nazývaná také mlhovina Klíčová dírka (NGC 3372), leží ve vzdálenosti asi 7 500 sv.l v souhvězdí Lodní kýl (Carina) na jižní polokouli. V řecké mytologii představuje část lodě - lodní kýl starověkého souhvězdí Argo Navis – lodě, na které se Jason a Argonauti plavili při hledání zlatého rouna. Dalšími souhvězdími jsou Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis).

Tento obraz z HST je ohromný (29 566 x 14 321 pixelů) a celou mozaiku mlhoviny Carina tvoří 48 snímků, které byly získány pomocí širokoúhlé kamery ACS (Hubble's Advanced Camera for Surveys). Další informace byly přidány na observatoři CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory) v Chile - červená (síra), zelená (vodík) a modrá (kyslík).

Během 17 let HST provedl téměř 800 000 pozorování a na téměř 500 000 snímcích je více než 25 000 objektů. Hubble necestoval ke hvězdám, planetám ani galaxiím, pouze obíhal kolem Země (1 oběh za 97 minut). Během svých 17 let uskutečnil téměř 100 000 obletů kolem naší planety. Každý den uložil okolo 10 GB (gigabytů). Během 17 let pořídil 30 TB (terabytů) dat, to odpovídá asi 25% všech informací uložených v Kongresové knihovně (Library of Congress, Washington). Z archivu HST se každý den rozešle astronomům na celém světě 66 GB dat, které byly publikovány ve více než 7 000 vědeckých pracích.

Hubble Space Telescope, společný projekt ESA a NASA, se tak stal jedním z nejproduktivnějších vědeckých přístrojů.

Kredit snímků: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »