Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 17P Holmes - fotografie

Kometa 17P Holmes - fotografie

V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes. Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:

Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz

Libor Vyskočil, Hvězdárna v Úpici

Kometa 17P Holmes na bezměsíčné obloze

L.Vyskočil: 17P Holmes
L.Vyskočil: 17P Holmes
Po týdnu trvajícím marném čekání na jedinou díru v mracích se ve středu 31. října nad Úpicí konečně vyjasnilo. Měsíc se navíc vzdálil od komety tak, že dovolil fotografovat na temné obloze ještě dvě a půl hodiny po astronomickém soumraku a příznivé podmínky nastaly i pokud jde o seeing. Nezbývalo než nastavit kometu do středu zorného pole a pořídit přes barevné filtry sérii 24 s snímků. Při delší expozici už totiž docházelo k saturaci optického jádra komety.

Výsledný snímek je LRGB kompozicí s celkovou expoziční dobou 192 s. Byl pořízen 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny v 19h 10 m UT . Zajímavé je sledovat rozložení barev v komě . Zatímco zeleně zřejmě září radikály plynu , neutrální odstín by mohl patřit světlu Slunce odraženému na prachových částicích. Na samotném okraji komy zobrazené na snímku převládá opět zelený odstín a jemnou nazelenalou komu lze na originálních snímcích sledovat až do vzdálenosti 12-ti obloukových minut, takže průměr komy je možné odhadnout na 24 obloukových minut .

Pavel a Petr Cagašovi, Zlín

Po dlouhých dnech zatažené oblohy se konečně na chvíli vyjasnilo i ve Zlíně a i my se mohli pokochat pohledem na kometu Holmes. Přikládám dva snímky z dnešního večera (1. listopadu 2007) pořízené 26,5 cm f/8 Newtonem hvězdárny ve Zlíně a kamerou G2-1600 přes RGB filtry.

Snímky nebyly žádným způsobem upravovány (filtrovány), vzhledem ke značnému jasu komety ani nebyl odečítán temný snímek a aplikován flat field.

P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
První snímek je složenina tří expozic dlouhých 1 minutu (celkem tedy 3 minuty expozice). Pohyb komety mezi hvězdami byl natolik malý, že bylo možno složit obraz podle hvězd a nikoliv podle jádra komety.
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
Další snímek je již složen z 5 min expozic v každé barvě (celková expozice 15 minut). Jednotlivé expozice ale byly pouze 15 sekund dlouhé a střídaly se v pořadí RGB. Díky tomu jsou i stopy hvězd barevně poměrně věrné. Hvězdy jsou na tomto snímku v poměru ke kometě znatelně slabší, protože jejich jas je rozprostřen do delší stopy. Koma je ale vykreslena lépe s lepším poměrem signál/šum.

Petr Horálek

P.Horálek: 17P Holmes
P.Horálek: 17P Holmes
Zasilam dve kresby zachycujici kometu 17P Holmes 27. rijna 2007. Obe dve kresby byly porizeny pres reflektor 0.25m (f4.7) pri 133 nasobnem zvetseni. Nasledne byly invertovany barvy a jedine digitalni upravy, ktere jsem byl nucen udelat, byly provedeny ve Photoshopu (vyhlazeni tahu tuzkou). Prvni kresba byla porizena v Nemecku nedaleko vrcholu Arber (1456 mnm) (pobliz hranicniho prechodu Zelezna ruda), druhy v Ceske republice, zapadne od Prahy na poli pobliz vesnice Celakovice. Dalsi kresby naleznete na strankach Petra Horalka

Vice o expedici se muzete pripadne dozvedet zde: http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=684 a v pokracovani http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=685.

Milan Uhlář

M. Uhlar: 17P Holmes
M. Uhlar: 17P Holmes
V stredu sa obloha vycistila aj v Opave. Vyuzil som toho a nafotil som niekolko fotografii komety 17P Holmes. Zaslana fotografia komety bola fotena v ohnisku dalekohladu Newton 250/1200 za pouzitia fotoaparatu Canon 5D a je zlozena z dvoch snimkov 2s a 4s.

Ladislav Spejchlík, Kovánec u Mladé Boleslavi

L.Spejchlík
L.Spejchlík
První snímek byl vyfotografován 27.10.2007 ve 22:43hodin. CCD QHY8 přes N200/800mm.Je to složenina 30snímků po 12vteřinách. Jedná se o výřez 1:1.
L.Spejchlík
L.Spejchlík
Druhý snímek byl pořízen 31.10.2007, bylo jasno ale seeing byl špatný, proto jsem nafotil velký počet snímků abych si z nich mohl vybrat ty nejlepší a ty poté zpracovat. Také jsem chtěl zkusit zvýraznit komu a proto jsem udělal několik dlouhých expozic. Celkem jsem nafotil 200 snímků a pěkných bylo 81. Foceno bylo CCD QHY8 přes WO 132 FLT - 132/925mm. Snímek je složenina: 1x10min + 4x9min + 6x5min + 1x3min + 14x75 sec. + 14x70 sec. + 20x45 sec. + 21x20sec. Takže celkem 81 snímků a celkem 109minut. Jedná se taktéž o výřez 1:1.

Ladislav Šmelcer a Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vzhledem k tradičně nepříznivému listopadovému počasí jsme byli rádi, že se nám podařilo kometu pozorovat a zaznamenat digitální technikou ve čtvrtek 1. listopadu 2007. Použili jsme dvojici přístrojů, teleskop Schmidt-Cassegrain o průměru objektivu 28 cm spolu s CCD kamerou SBIG ST-7 a dalekohled Coudé refraktor 150/2250 mm, který jinak slouží pro pozorování veřejnosti v hlavní kopuli hvězdárny, ve spojení s digitálním fotoaparátem Nikon D50.

zanrova.jpg
0165-0166.jpg
0182-3_3.jpg
0182-3_3rgb.jpg
st7-mask.jpg
st7-rgb.jpg




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »