Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Odhalil Messenger na Merkuru lávové proudy?

Odhalil Messenger na Merkuru lávové proudy?

Část povrchu planety Merkur.
Část povrchu planety Merkur.
Fotografie, pořízené americkou sondou Messenger, ukazují na přítomnost ztuhlých lávových proudů na povrchu planety Merkur. Jestli se tento předpoklad potvrdí, měly by tyto informace poskytnout rozhodující vodítko k poznání dávné historie této Slunci nejbližší planety.

První fotografie, vyslaná sondou po průletu kolem planety Merkur 14. 1. 2008, která byla pořízena ze vzdálenosti 27 000 km, ukazuje tmavé oblasti poblíž horního okraje planety. „Tyto tmavé skvrnité oblasti vypadají jako by byly pokryty lávovými proudy,“ říká planetolog David Rothery (Open University, Velká Británie).

„Tyto zajímavé útvary vypadají, jako by ležely na původní kůře,“ doplňuje Rothery. „To naznačuje, že se mohly vytvořit na konci období tzv. velkého bombardování, které doslova zjizvilo povrch Merkuru v průběhu prvních 500 miliónů roků existence této planety.“

Pokud je to pravda, potom na snímcích, pořízených sondou Messenger z menší vzdálenosti budou vědci schopni porovnat strukturu lávových proudů s okolním podstatně starším povrchem. To by mělo poskytnout astronomům „okno“ k poznání procesů, které probíhaly v nitru planety po vytvoření její pevné kůry.

Planetologové použili podobnou metodu k pochopení historie Měsíce, když porovnávali starší světlé oblasti (pevniny) s tmavšími místy – označovanými jako měsíční moře – vytvořenými vylitou lávou.

Žádné podobné lávové proudy nebyly pozorovány na snímcích Merkuru, které pořídila v 70. letech minulého století sonda Mariner 10. „Velkou otázkou, kterou musíme vyřešit před návratem na Merkur je, jestli jsme schopni rozlišit dva povrchové útvary,“ říká Rothery. „Je velmi povzbuzující, že skutečně můžeme pozorovat lávové proudy.“

Během průletu sondy Messenger kolem planety Merkur bylo pořízeno zhruba 1000 snímků, stejně tak velké množství dalších vědeckých dat. „Díky vyššímu rozlišení snímků vypadá Merkur jako zcela nová planeta, hodná dalšího výzkumu,“ říká Jeffrey Gillis-Davis (Hawaii Institute of Geophysics and Planetology).

Sonda Messenger uskuteční ještě další dva průlety kolem Merkuru (6. 10. 2008 a 29. 9. 2009) před definitivním navedením na oběžnou dráhu kolem planety 18. 3. 2011.

Další sondou, jejíž úkolem bude výzkum planety Merkur, bude evropská kosmická sonda BepiColombo, jejíž start je naplánován na srpen 2013, na oběžnou dráhu kolem Merkuru bude navedena o 6 let později. Bude se jednat ve skutečnosti o dvoudílnou sondu: jednu evropskou a jednu japonskou.

Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »