Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa se dočkala, Columbus míří k ISS

Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.

Start raketoplánu Atlantis měl proběhnout již 6. prosince loňského roku. Krátce před startem se ale objevily technické problémy. Dvě čidla ECO, které signalizují úroveň hladiny kapalného vodíku v nádrži, přestala pracovat. Podle přísných regulí přitom musí během startu fungovat všechny čtyři čidla ECO. Jejich úkolem je měřit hladinu kapalného vodíku ve vnější palivové nádrži a ohlídat tak včasné vypnutí motorů raketoplánu. Problémy přetrvávaly i poté a tak byl start neustále posouván. Následná oprava odložila start až na počátek února.

Evropský modul Columbus
Evropský modul Columbus
Atlantis odstartoval na svou misi 7. února ve 20:45 našeho času. K Mezinárodní kosmické stanici (ISS) dorazí vesmírný koráb v sobotu 9. února v 17:32 našeho času. Cílem mise je dopravit k ISS modul Evropské kosmické agentury Columbus. Modul o délce 7 m a průměru 4,6 m bude sloužit pro vědecké experimenty. Data z něj budou přenášena do řídicího střediska v německém Oberpfaffenhofenu.

Během mise bude také vyměněn jeden z členů stále posádky ISS. Léopold Eyharts z ESA nahradí amerického kolegu Daniela Taniho. Během mise STS-122 se plánuji tři výstupy do kosmu, při kterých budou astronauti propojovat modul Columbus se zbytkem stanice, instalovat vědecké experimenty na vnější straně modulu apod. Pokud půjde vše dobře a nedojde k prodloužení mise, odpojí se kosmický koráb od ISS 16. února. O dva dny později by měl Atlantis dosednout na plochu Kennedyho vesmírného střediska. Další a možná i poslední misí raketoplánu Atlantis má být servisní let k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST). Start mise je prozatím naplánován na srpen letošního roku.

Na ISS je v těchto dnech opravdu rušno. V úterý 5. února vyrazila z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská nákladní loď Progress M-63. O dva dny později se kosmická loď se zásobami spojila s ISS.

ATV_to_ISS_L.jpg
Další významná událost pro evropskou kosmonautiku na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat. Již 8. března by se měla do vesmíru vydat automatická nákladní loď ATV. Jedná se o jeden z dalších velmi významných příspěvků ESA při stavbě ISS. ATV dopraví k ISS velké množství zásob. Přibližně po půl roce bude naplněna nepotřebným materiálem, odpojí se od stanice a bude následně navedena do hustých vrstev atmosféry. Na oběžnou dráhu má ATV dopravit nosná raketa Ariane-5ESV z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Další start kosmického korábu je pak naplánován na 11. března. K ISS se má vydat raketoplán Endeavour v rámci mise STS-123.

Zdroj:

Doporučené odkazy:




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »