Zprávy ze základny Vastitas Borealis I
Přistání
K přistání sondy Phoenix došlo podle plánu 26. května 2008 v 1:37 SELČ. Na Zemi jsme v té době ale ještě o úspěchu neměli nejmenší ponětí. Plných 15 minut a 20 sekund trvalo, než signál na naši rodnou planetu dorazil. V 1:53:44 SELČ propuklo v řídícím středisku v kalifornském sídle JPL nadšení. Phoenix has landed!...poslouchat tato slova bylo pro vědce, pracující řadu let na projektu Phoenix, stejně jako pro zbytek světa, dychtivě upoutaný u vysílání NASA TV, doslova rajskou hudbou.
Podle údajů se padák rozvinul o 7 sekund později oproti plánu, což ale zřejmě bylo v normě, neboť kosmické plavidlo měkce dosedlo. Souřadnice přistání Phoenixu jsou 68,22° (plán 68,35°) severně a 234,3° (plán 233,0°) východně. Už ve 3:50 dorazily na Zemi první fotografie, které potvrdily úspěšné rozvinutí obou solárních panelů a představily nám okolí místa přistání.
MRO
Klíčovou roli v posledních dnech hraje americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která společně s kolegy Mars Odyssey a Mars Express přenášela data během přistání a přenáší je i nadále. V úterý se sice na přenosu dat vyskytly problémy, kdy vysílačka (UHF) na sondě MRO náhle vypnula, zřejmě z důvodu momentální změny napětí. Problém se ale prý podařilo vyřešit a kilobajty opět putují ze základny Vastitas Borealis k Zemi. Jako retranslační sonda na oběžné dráze se navíc používá také Mars Odyssey a v záloze je rovněž evropská sonda Mars Express.
MRO se ale zapsala do historie kosmonautiky v posledních hodinách něčím jiným. Kamera s vysokým rozlišením HiRISE pořídila několik fotografii sondy Phoenix, sestupující na padáku. Je to vůbec poprvé v historii, co se podobný kousek povedl. Nebylo to přitom vůbec nic jednoduchého. Kamera a samotná sonda se musely naklonit do poměrně ostrého úhlu, aby mohly fotografie vzniknout. MRO poté nesnímkovala Phoenix, jak si už spokojeně hoví na povrchu. Na fotografii je patrný také padák a tepelný štít.
PR kampaň
Technické problémy?
Médii probleskly dnes ráno zvěsti o technických problémech sondy Phoenix. O tom prvním jsme už psali výše, jednalo se o výpadek při přenosu dat přes sondu MRO. Problém by měl být již vyřešen a i kdyby se opakoval, pak NASA může využít k přenosu dat nejen Mars Odyssey, ale též evropskou sondu Mars Express.
Druhý problém způsobila robotická ruka. Podle včerejších zpráv se z ní nepodařilo zcela odsunout ochrannou fólii. Problém je ale triviální a v těchto hodinách už vědci připravují robotickou ruku k prvnímu odběru vzorků.
Mars Express poslouchal Phoenix
Přístroj MELACOM (Mars Express Lander Communication system) na evropské sondě Mars Express zachytil signál z Phoenixu během přistávání. Signál byl zřetelný dokonce i během sestupu Phoenixu atmosférou, kdy se počítalo s „hluchým oknem“ kvůli ionizaci okolního vzduchu. Zachycený signál si můžete poslechnout zde (mp3). Záznam končí ve chvíli, kdy Phoenix rozvinul padák. Obě sondy se k sobě dostaly na minimální vzdálenost 1 550 km. Protože se vzdálenost mezi sondami měnila, můžete celkem zřetelně slyšet i vliv Dopplerova jevu.
Nejvzdálenější rosnička
Veřejnost sice jedním dechem hltá nejnovější snímky z Marsu, ale na povrchu pilně pracuje rovněž meteorologická stanice. První data ukázala, že teplota se pohybuje během dne od -30 do -80°C. Tlak je v místě přistání 8,5 hPa a vítr fouká rychlostí 20 km/h. V nejbližší době se uskuteční první laserová měření atmosféry s cílem zmapování prachových částic.
Co nás čeká?
V nejbližších hodinách budou na Zemi přicházet další fotografie a také se připravuje první odebrání vzorků a jejich analýza. Během následujících dvou dní by mělo být dokončeno mapování okolí sondy širokoúhlou kamerou SSI. Na základě dalších snímků bude sestaveno panorama, zachycující okolí celé sondy. Další tiskové konference jsou naplánovány na čtvrtek a pátek od 20:00 našeho času a sledovat je můžete na NASA TV (Public a Media Channels).
- Podrobnosti o sondě Phoenix (astro.cz)
- Výběr nejzajímavějších fotografií (astro.cz)
- Všechny fotografie na webu Arizonské univerzity
Zdroje:
