Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země!

Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země!

Exoplaneta o hmotnosti 3 Zemí - představa malíře.
Exoplaneta o hmotnosti 3 Zemí - představa malíře.
Astronomové objevili extrasolární planetu, jejíž hmotnost pouze 3krát převyšuje hmotnost naší Země. Rovněž hvězda, kolem níž planeta obíhá, není příliš velká. Její hmotnost je odhadována pouze na jednu dvacetinu hmotnosti našeho Slunce (5 až 6 % hmotnosti Slunce). To je pro astronomy důkazem, že i kolem hvězd o malé hmotnosti mohou obíhat planety velikosti Země.

„Náš objev napovídá, že dokonce hvězdy s nejnižší možnou hmotností mohou mít kolem sebe planety,“ říká David Bennett (University of Notre Dame), vedoucí mezinárodního výzkumného týmu. „Žádnou exoplanetu jsme doposud neobjevili na dráze kolem malé hvězdy, jejíž hmotnost je menší než přibližně 20 % hmotnosti Slunce. Avšak současný objev naznačuje, že i malé hvězdy mohou mít své planety.“

Astronomové použili k objevu exoplanety techniku, označovanou jako gravitační mikročočka. Touto metodou mohou být teoreticky objeveny planety o hmotnosti 10krát menší než hmotnost Země.

Technika gravitační mikročočky, která vychází z Einsteinovy obecné teorie relativity, spočívá v pozorování jasnějších hvězd, před nimiž prochází slabší hvězda (Země, bližší i vzdálenější hvězda musí být v jedné přímce). Gravitace bližší hvězdy funguje jako čočka, podobně jako obrovské zvětšovací sklo, což se projeví krátkodobým zjasněním vzdálenější hvězdy. Pokud kolem bližší hvězdy obíhá planeta, rovněž její přítomnost se projeví na změně jasnosti vzdálenější hvězdy, tj. na průběhu její světelné křivky.

„Tento objev demonstruje citlivost metody gravitační mikročočky při objevování exoplanet o malé hmotnosti. Doufáme, že se nám podaří v blízké budoucnosti objevit první planetu mimo Sluneční soustavu, jejíž hmotnost bude srovnatelná se Zemí,“ dodává Bennett.

V souladu se standardní nomenklaturou obdržela hvězda, kolem níž obíhá nově objevená planeta, označení MOA-2007-BLG-192L. Pro pojmenování exoplanety se používá stejné označení, pouze se k označení hvězdy přidává malé písmeno b (v případě dalších objevených exoplanet u stejné hvězdy pak písmena c, d atd.), v tomto případě je to MOA-2007-BLG-192Lb.

Objekt MOA-2007-BLG-192L se nachází ve vzdálenosti 3 000 světelných let a je klasifikován buď jako málo hmotná vodíková hvězda, v jejímž nitru probíhají termonukleární reakce podobně jako v jádru našeho Slunce nebo se jedná o hnědého trpaslíka, což je objekt podobný hvězdě, avšak vzhledem k malé hmotnosti v jeho nitru termonukleární reakce neprobíhají. Hmotnostně leží někde mezi malou hvězdou a velkou planetou.

Planeta obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti, rovnající se přibližně vzdálenosti Venuše od Slunce. Protože její mateřská hvězda MOA-2007-BLG-192L vyzařuje 3000krát až miliónkrát méně energie než Slunce, horní vrstvy atmosféry objevené exoplanety mohou být studenější než povrch Pluta. Silné gravitační pole planety je však schopné si udržet poměrně hustou atmosféru. Povrchová teplota může být podobná teplotě na Zemi v důsledku zahřívání nitra díky radioaktivnímu rozpadu prvků.

David Bennett uskutečnil za podpory National Science Foundation (NSF) průkopnické práce při využití techniky gravitační mikročočky pro objevování exoplanet o malé hmotnosti. V rámci celosvětové spolupráce se podílel na objevu exoplanet, které se svými hmotnostmi blíží velikosti Země. Doposud bylo objeveno 294 exoplanet, většinou srovnatelných s planetou Jupiter. Na metodu gravitační mikročočky zatím připadá 7 objevů.

„Tento objev je velmi důležitý, protože z něj vyplývá, že planety o hmotnosti Země se mohly zformovat i v okolí hvězd o malé hmotnosti, které jsou ve vesmíru velmi běžné,“ říká Michael Briley, astronom NSF. „Je to další důležitý krok při hledání terestrických planet, nacházejících se v tzv. zónách života v okolí hvězd, což není možné zvládnout bez široké mezinárodní spolupráce jak profesionálních astronomů, tak astronomů-amatérů, kteří se věnují registrování těchto výjimečných signálů.“

Dosavadním rekordmanem – pokud se jedná o nejmenší exoplanetu – bylo těleso s označením GJ-436c, nacházející se ve vzdálenosti 30 světelných let od Země. Hmotnost této exoplanety byla určena přibližně na 5 hmotností Země.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »