Urychlovač LHCVe Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.
Základem LHC jsou dvě proti sobě postavené urychlovací trubice. Ty mají za úkol "vystřelit" proti sobě částice s vysokou energií (ty vznikají v tzv. iontovém zdroji), aby vědci mohli poté zkoumat parametry takové srážky a částice při tomto jevu vznikající a zanikající. Urychlení těchto částic mají na svědomí silné elektrické pole, které vytváří urychlovací elektrody, udržování a změny směru pohybu iontů soustava supravodivých magnetů. Supravodivost je ve stručnosti stav, při kterém má médium maximální možnou vodivost (neklade odpor průchodu elektrického proudu) a tedy nevzniká teplo vlivem odporu. Současně se v okolí média vytváří silné magnetické pole. Takového stavu je možno dosáhnout jen při velmi nízké teplotě. Proto je součástí urychlovačů, a tedy i LHC, chladící systém. Teplota, při které magnety urychlovače pracují musí být velmi blízká absolutní nule. Konkrétně -270 stupňů Celsia.
Další nutnou podmínkou pro práci LHC je vakuum v prostoru, kterou se vysokoenergetické částice pohybují. To proto, aby se zamezilo srážkám částic s částicemi okolního plynu. Dalším dílem urychlovače jsou tedy vakuové pumpy. Při práci zařízení, jakým je LHC, vznikají v jeho okolí různé druhy záření. Čtenáře jistě napadne záření radioaktivní. I to se může v okolí vyskytnout a nikoho tedy nepřekvapí, že je výskyt RA záření pečlivě elektronicky hlídán.
Urychlovač LHC2Tolik tedy velmi krátce a stručně k funkci samotného urychlovače. Zkusme ještě nahlédnout do tunelu v okamžiku srážky dvou částic. Rychlosti a energie jsou vysoké a tedy i srážka takových dvou rychlíků je doprovázena uvolněním vysoké energie. Zda se vytvoří či nevytvoří tolik diskutovaná černá díra (těleso nulových rozměrů a velké hmotnosti) si můžeme pouze představovat. Ještě méně jasný je její případný osud. Struktura částic, vzniklých a zaniklých při a po srážce je neméně záhadná. A proto takové částicové urychlovače vědci na naší planetě navrhují a staví. Jsou snad někomu z Vás tyto jevy nad Slunce jasnější? Nebo si snad dokonce opravdu někdo myslí, že bytosti z jedné z miliard a miliard planet v naší Galaxii jsou schopny zničit celý Vesmír?
S. Hawking, A. Einstein a další světoznámí vědci se tohoto problému dotkli. Kdo z nich má pravdu? Má cenu hledat kompromis? Nebo snad ještě ta správná teorie nespatřila světlo na konci urychlovací trubice? Doufejme, že se LHC podaří tyto nezodpovězené otázky alespoň částečně objasnit.
Netradiční způsob popularizace - klip o urychlovači ve stylu rap.
Některé zajímavosti o LHC:
Umístění: Podzemí Švýcarska, cca 100m pod povrchem Země.
Délka tunelu: 30km
Předpokládaná energie částic: 7000 GeV
Rychlost částic: Velmi blízká rychlosti světla (99,9% c)
Typ urychlovače: kruhový (částice jsou urychlovány po kruhové dráze, tedy každá jedna elektroda se podílí na urychlení vícekrát)
Teplota v tunelu: -271,5 stupňů Celsia
Vakuum v tunelu: vyšší než v samotném Vesmíru
Cíle výzkumu: povaha temné hmoty, podmínky v době Velkého třesku, hledání nových dimenzí světa a další.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
