Mlhovina M42Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.
Trocha historie
V řecké mytologii je Orion vysokým lovcem, který díky svému otci, králi Poseidonovi, mohl chodit po dnech moří s hlavou stále nad hladinou. K lovu používal svůj meč, který je sám o sobě mezi astronomy známý jako asi nejfotografovanější mlhovina oblohy, M42. Orionovou nejznámější obětí měly být mořské nymfy Plejády, které ale sám Zeus proměnil v holubice, aby se před Orionem mohly skrýt na obloze. Tam je známe jako hvězdokupu M45. Smrt Oriona má podle všeho na svědomí štír, kterého na něj poslala bohyně Héra. Také Orion se na oblohu dostal dokonce se svými dvěma psy (souhvězdí Malý a Velký pes). Nyní tedy obývá oblohu na protější straně od Štíra tak, aby se stačil schovat při štírově příchodu. Proč asi :o) ?
Poloha a viditelnost souhvězdí
Orion vychází na oblohu už v pozdních nočních hodinách na podzim. Ideální pro pozorování je ale prosinec až únor, kdy se dostává do větší výšky na obloze už ve večerních hodinách. Nejvýše je v lednu před půlnocí, cca 40 stupňů. Sousedy mu jsou Býk, Eridanus, Zajíc, Jednorožec a Blíženci.
Hvězdy v souhvězdí
Označení
Jméno hvězdy
RA
DEC
Jasnost
Alpha ORI
Betelgeuse
5h55m10,30s
+7°24‘25.0"
0,5 mag
Beta ORI
Rigel
5h14m32.30s
-8°12 ‘06.0"
0,12 mag
Gama ORI
Belatrix
5h25m7.9s
+6°20‘59.0"
1,64 mag
Delta ORI
Mintaka
5h32m0.40s
-0°17‘57.0"
2,23 mag
Epsilon ORI
Alnilam
5h36m12.80s
-1°12‘07"
1,7 mag
Zeta ORI
Alnitak
5h40m45.50s
-1°56‘34.0"
2,05 mag
Kappa ORI
Saiph
5h47m45.40s
-9°40‘11.0"
2,06 mag
Eta ORI
---
5h24m28.60s
-2°23‘49.0"
3,36 mag
Sigma ORI
---
5h38m44.80s
-2°36‘0.0"
3,81 mag
Zajímavé části souhvězdí
Orionův pás
Jedná se o tři hvězdy uprostřed souhvězdí, které spolu tvoří úsečku. Jsou to hvězdy Mintaka, Alnilam a Alnitak. Zvláště okolí Alnitaku je velmi zajímavé. Nachází se tam totiž známá temná mlhovina B33-Koňská hlava. Viditelná je jen ve velkých dalekohledech za výborných podmínek a nejlépe s použitím speciálního pozorovacího filtru jako potemnění jasnější mlhoviny v pozadí. Její tvar je ale dobře patrný na fotografiích. Připomíná figurku šachového koně. Odtud její název. Těsně vedle Alnitaku najdeme také jen ve velkých dalekohledech mlhovinu Plamínek.
Orionův meč
Tímto názvem je myšlena oblast pod Orionovým pásem. Velmi známá mlhovina M42 je patrná na slušně tmavé obloze už pouhým okem. Lépe ji uvidíte triedrem a pro toulky přímo v mlhovině použijte dalekohled většího průměru a střední zvětšení. Podle mě nejlépe je ovšem dívat se na mlhovinu při malém zvětšení. Pak vynikne její tvar a na temné obloze i okrajové jemné a slabší části. Pozorný pozorovatel se všimne i mlhoviny M43, jako zjasnění s typickým tvarem nad M42.
Další objekty v Orionu
Reflexní mlhovina M78
Tuto reflexní mlhovinu jsem pozoroval asi dvakrát jako nepatrné zjasnění malinkých rozměrů. Doporučuji pro seriózní pozorování použít dalekohled s co největším průměrem.
Barnardův oblouk
Tato rozsáhlá mlhovina se táhne zhruba od M42 až do horní části obrazce souhvězdí. Na spatření je třeba velmi tmavá obloha, velké zorné pole a tedy malé zvětšení. I tak je ale Barnardův oblouk velmi těžce pozorovatelným objektem.
Nejznámější proměnné hvězdy
Betelgeuse - Alpha ORI - Velmi jasná proměnná hvězda na konci svého života.
U ORI -
Proměnná hvězda typu Mira, která mění svou jasnost od 4,8 do 12,6mag. Perioda změn jasnosti je 372 dnů
W ORI - Proměnná hvězda, měnící jasnost od 5,9 - 7,7mag. Perioda je 212 dnů.
Okolí hvězdy Alnitak
Okolí hvězdy Alnitak. Na snímku je mlhovina Plamínek a temná mlhovina Koňská hlava
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
