m52Na podzim jsme na obloze svědky představení královské rodiny. Krále Cephea, princezny Andromedy, bájného Persea spolu se svým věrným Paegasem a také královny Cassiopeii. Mnou je toto souhvězdí výrazného tvaru dvojitého W (nebo chcete-li M) nazýváno královnou otevřených hvězdokup. To samozřejmě proto, že se do něj promítá velké množství těchto vesmírných objektů. Toulky triedrem v těch místech patří k parádním zážitkům. Povězme si tedy krátce něco o Cassiopeie, královně nejen podzimních nocí.
Trocha historie
Již ve svém předcházejícím článku o Andromedě jsem zmiňoval její matku, krásnou Cassiopeiu. Tato etiopská královna byla manželkou krále Cephea a její dcerou byla princezna Andromeda. Cassiopeia se považovala za krásnější mořských víl a proto byla příčinnou Andromedina přikování ke skále, odkud ji zachránil Perseus. To, že se Cassiopeia nachází na obloze po celý rok má být trest za její vychloubání. Prý tak musí pobývat alespoň část roku hlavou dolů.
Poloha a viditelnost souhvězdí
Cassiopeiu najdeme po celý rok blízko severního nebeského pólu a tedy hvězdy Polárky. Na podzim připomíná její tvar písmeno W. To je Cassiopeia nejvýše nad obzorem. Na přelomu jara a léta je blízko obzoru a jejím tvarem je M. Nejjasnější hvězdy jsou i na pozadí Mléčné dráhy velmi výrazné a i pro laika nepřehlédnutelné. Ideálním přístrojem na základní pozorování je obyčejný triedr, pokud si chcete prohlédnou objekty detailněji, musíte použít alespoň malý hvězdářský dalekohled. Sousedi Cassiopeii jsou Andromeda,Perseus, Žirafa, Cepheus, a Ještěrka.
Zajímavé objekty a tipy na pozorování
Protože objektů v Cassiopeii je opravdu hodně, vzpomenu zde jen jejich výčet bez podrobnějších informacích. Níže najdete odkaz na můj článek o pozorování triedrem právě v Cassiopeie.
NGC 659 a NGC 654 - otevřené hvězdokupy s jasnostmi 7,9 a 6,5mag M52 - otevřená hvězdokupa, 7,3 mag ve vzdálenosti asi 5000 sv. let M103- otevřená hvězdokupa, 7,5mag ve vzdálenosti asi 8000 sv. let NGC 457 - otevřená hvězdokupa, 6,4mag, jedna z nejjasnějších OH v Cassiopeii NGC 7789 - otevřená hvězdokupa, 6,7mag NGC 129 - otevřená hvězdokupa, 6,7mag
Proměnné hvězdy Ró Cas - proměnná hvězda, měnící svou jasnost mezi 5,85 - 15 mag. R Cas - proměnná hvězda typu Mira Ceti (hvězda v souhvězdí velryby), měnící jasnost mezi 4,7 -13,5mag. Perioda je 431 dní.
I v tomto souhvězdí najdeme pozůstatek výbuchu supernovy. Ta se na nebi zjevila jasná jako Venuše (cca 4mag) v roce 1572. Pozůstatek jako hvězdu 19. Velikosti najdeme blízko hvězdy kappa Cas. Označení je SN 1572. Někdy se také dočteme o Tychonově supernově. Zkuste tipnout, kdo ji asi tedy tenkrát pozoroval :o).
Na závěr mi dovolte citovat sama sebe z jednoho ze svých článků z pozorování . Povídáme si o podzimním nebi a právě na mrazivém konci podzimu 2006 jsem si tak ležel na střeše za komínem našeho domu a napsal toto závěrečné zamyšlení:
... na východě na mě zpoza lesa mával mečem Orion, nad hlavou se pyšnila svou krásou Cassiopea, aby se zalíbila blízkému Perseovi. To vše bedlivě sledovala Andromeda, trochu zamračena svou velkou mlhovinou a nad západem opouštěli onu milostnou scénu Labuť a Orel, oba skloněni hlavou k obzoru, aby snad nerušili svým pohledem majestátnou čtveřici bájných postav. Bylo něco málo po deváté hodině, když jsem se probudil z opojení nádherného večerního představení. Nezbývalo než opatrně slézt ze střechy a těšit se na další podobný zážitek pod hvězdami zářící oblohou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
