Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubblův kosmický dalekohled má problémy, start mise STS-125 je ohrožen
Petr Kubala Vytisknout článek

Hubblův kosmický dalekohled má problémy, start mise STS-125 je ohrožen

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Hubblův kosmický dalekohled má od víkendu technické problémy. NASA v současné době situaci řeší a nelze vyloučit ani nutnost odkladu startu mise STS-125. Raketoplán Atlantis se má přitom podle plánu k Hubblovu dalekohledu vydat už 15. října.

Ve středu 1. října oslaví NASA 50 let své existence (viz v seriálu na ČRo Leonardo). Oslavy ale zřejmě částečně pokazí zpráva, kterou NASA vydala dnes pozdě odpoledne našeho času.

O uplynulém víkendu došlo k poruše řídicího systému Hubblova kosmického dalekohledu. Veškerá vědecká pozorování byla okamžitě přerušena a podle všeho dalekohled v tuto chvíli nemůže zaslat zpět na Zemi uložená data.

NASA se nyní pokusí nahodit druhý řídicí systém s označením "B". Podobná operace se uskuteční poprvé v osmnáctileté historii Hubblova kosmického dalekohledu, takže výsledek je značně nejistý. Vědci si ale věří a během tohoto týdne chtějí vrátit nejslavnější astronomický přístroj zpět do provozuschopného stavu.

Pokud se nepodaří druhý systém spustit, má NASA ještě druhou možnost, jak problém vyřešit a to výměnu řídicího systému při nejbližší servisní misi. Start raketoplánu Atlantis (STS-125) je ale aktuálně naplánován na 15. října brzy ráno našeho času. Pokud by posádka dostala nový úkol, v podobě výměny řídicího systému, musela by být mise odložena nejméně do února příštího roku. Za dva týdny se tak náročná operace nedá natrénovat. Nemluvě o tom, že potřebné díly na Mysu Canaveral ani nejsou.

Další mise raketoplánu (STS-126) k Mezinárodní kosmické stanici by proběhla v listopadu. Zatím je ale na spekulace příliš brzy. Doufejme, že se lidem z NASA a z Úřadu pro Kosmický teleskop podaří HST opět dostat do normálního stavu.

Doporučené odkazy:

Zdroj:




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »