Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Příznivé podmínky pro pozorování planety Merkur

Příznivé podmínky pro pozorování planety Merkur

Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008
Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008
Planetu Merkur může člověk spatřit jen v okamžicích krátce před východem nebo po západu Slunce. Důvodem je její velmi malá úhlová vzdálenost od Slunce (není se čemu divit - je to planeta k Slunci nejbližší). Právě v těchto dnech však nastávají příznivé podmínky nejen pro pozorování planety na ranní obloze, ale i pro sledovaní zajímavého nebeského seskupení.

Planetu Merkur na obloze laik nerozpozná od stálic. Je to sice jasnější objekt (hvězdná velikost dosahuje kolem -0.5 magnitudy), ale při své maximální výšce nad obzorem (která málokdy přesahuje za rozbřesku 10°) a nevelké úhlové velikosti nám spíše připomíná tuctovou jasnější hvězdu. Co nám ale planetu prozradí, je buď její dlouhodobější pozorování, při němž každý nový den leží vůči jasným stálicím o nemalý kus jinde. Nebo jednoduše nějaký (alespoň malý) dalekohled. V něm se Merkur jeví za dobrých podmínek jako průkazný srpeček. To proto, že díky svému pohybu mezi Sluncem a Zemí je podobně jako náš Měsíc osvětlován pod určitým úhlem vůči pozorovateli na Zemi. Jeho měnící se fáze je tak patrná při každém pozorování, pakliže k němu nastanou příhodné podmínky. Mnohem nápadnější fáze můžeme pozorovat i u planety Venuše, která má však vůči Merkuru mnoho výsad. Jednak je větší, než Merkur, dále pak obíhá Slunce za delší dobu, její úhlová vzdálenost od Slunce nám ji umožňuje pozorovat i několik hodin po západu Slunce a tím soupis výhod zdaleka nekončí. Jak ale pozorovat nyní Merkur?

Pokud si ráno přivstanete, nejlepší podmínky k pozorování planety jsou přibližně do 27. října. V sobotu 25. října nalezneme Merkur v 7 hodin (ještě letního času) přibližně 7° nad východo-jiho-východním obzorem. Mnohem výš, asi 24° nad obzorem, bude ležet Měsíc (ve fázi tři dny před novem) a vlevo nahoře od něj planeta Saturn v souhvězdí Lva. O den později (v neděli 26. října v 6 hodin SEČ - pozor na konec letního času toho rána!) se podmínky mírně zhoršují, ale Měsíc se Saturnem napomůže k vyhledání Merkuru. Obě planety budou od Měsíce stejně daleko, přičemž náš souputník bude ležet téměř mezi nimi, mírně vpravo od pomyslné spojnice obou planet. Pokud počasí dovolí a budete mít vynikající výhled na východní obzor, v pondělí 27. října ráno kolem 6. hodiny středoevropského času spatříte nízko Merkur ve společnosti úzkého měsíčního srpku (ve fázi přibližně den a půl před novem). Merkur bude ležet asi 6° vlevo od Měsíce.

Mimo Merkur můžeme v průběhu noci spatřit hned 3 další okem viditelné planety. Po západu Slunce spatříme nízko nad jihozápadním obzorem jako současnou Večernici planetu Venuši. O něco více k jihu druhým nejjasnějším objektem po Venuši je Jupiter. Obě dvě planety nám na počátku prosince připraví zajímavé divadlo v podobě vzájemného úhlového přiblížení. V pondělí 1. prosince obě tělesa bude dělit něco málo přes 2° a fotogenickou dvojici doplní i měsíční srpek. Ten dokonce toho dne večer planetu Venuši zakryje.

Na ranní obloze pak můžeme v souhvězdí lva spatřit Saturn. V malém dalekohledu jsou patrné jeho prstence, které se nám pomalu "zavírají".

Zdroje:
[1] Software Stellarium (www.stellarium.org)
[2] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »