Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Vernisáž výstavy o světelném znečištění v Sobotišti

Vernisáž výstavy o světelném znečištění v Sobotišti

Model ulice - rozsvícená správná světla svítí jen dolu
Model ulice - rozsvícená správná světla svítí jen dolu
Dne 8. března se na Slovensku v kulturním domě v Sobotišti konala v rámci Mezinárodního roku astronomie vernisáž výstavy o světelném znečištění. Akce byla společným dílem Slovenského zväzu astronómov amatérov (SZAA), Slovenské astronomické spoločnosti (SAS) a České astronomické společnosti (ČAS). O výstavu je velký zájem a zahájila putování po celém Slovensku.

Výstavní plakát o světelném znečištění (Západočeská pobočka ČAS)
Výstavní plakát o světelném znečištění (Západočeská pobočka ČAS)
Výstavu tvoří 7 českých plakátů, které vytvořila Západočeská pobočka ČAS a 3 nové plakáty SZAA a SAS. Ty vytvořil (samozřejmě ve slovenštině) Ing. Pavol Ďuriš. Součástí výstavy jsou také fotografie špatného i dobrého osvětlení a především model ulice osazený dobrými a špatnými lampami. Obě skupiny lamp se dají samostatně rozsvěcet i zhasínat a návštěvníkům mají názorně ukázat rozdíl mezi pouličním osvětlením, které svítí jen tam, kam má a tím, které zbytečně svítí na nebe. Autory modelu jsou Igor Jankových a Bc. Zuzana Fischerová, předsedkyně SZAA, která vernisáží provázela.



Model ulice - rozsvícená špatná světla oslňují a svítí do nebe
Model ulice - rozsvícená špatná světla oslňují a svítí do nebe
Z České astronomické společnosti se vernisáže zúčastnili předsedkyně RNDr. Eva Marková, CSc., místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu Ivo Míček, tajemník ČAS Bc. Petr Sobotka a tiskový tajemník Pavel Suchan. Ten zároveň jako předseda Skupiny pro temné nebe pronesl přednášku jak jinak, než na téma světelného znečištění. Přednáška vyvolala delší diskuzi, ve které zazněly zajímavé podněty. Přítomné astronomy jistě potěšila reakce starostky Sobotiště Ing. Dany Černekové, že starostům v tomto směru chybí osvěta, jinak by osvětlení ulic měst a obcí mělo mnohem lepší úroveň.



Předsedkyně ČAS E. Marková blahopřeje oslavenci L. Košinárovi
Předsedkyně ČAS E. Marková blahopřeje oslavenci L. Košinárovi
Akce byla spojená s oslavou 80. narozenin Mgr. Ladislava Košinára, čestného člena SZAA a SAS a zakladatele hvězdárny v Sobotišti. Gratulanti se sjeli z celého Slovenska a na radnici popřáli vše nejlepší také zástupci obce. Největším darem pro oslavence bylo jistě osvědčení o planetce "(16869) Kosinar", kterou jeho jménem pojmenovala Mezinárodní astronomická unie.



Pavel Suchan přednáší o světelném znečištění
Pavel Suchan přednáší o světelném znečištění
Vernisáž i oslava proběhly v důstojné a zároveň přátelské atmosféře a ukázaly, že spolupráce na poli astronomie nezná hranic. Nezbývá než popřát výstavě úspěšně putování po Slovensku v naději, že se veřejnosti po jejím shlédnutí "rozsvítí" - nebo raději potemní :-).




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »